Hlavní obsah

Jak kdysi vypadala Břeclav? Vzniká dokument ze starých oživlých fotografií a filmů

Břeclav

Sběratel a archivář Libor Stránský z Břeclavi pracuje na digitalizaci dobových fotografií a filmů, které renovuje a oživuje. Novými technologiemi z nich dělá dramaticko-dokumentární film o 12 kapitolách s unikátními záběry Břeclavi. „Jsou v něm záběry, které ještě nikdo neviděl,“ upozorňuje autor, který spolupracuje s Národním filmovým archivem a Krátkým filmem Praha.

Nový film ukáže, jak vypadala Břeclav dříve. Autor se chce zaměřit hlavně na období let 1938, 1948, 1968 a 1989.Video: Libor Stránský

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Libor Stránský z Břeclavi tvoří unikátní filmový dokument o historii města pomocí starých fotografií, filmů a rozhovorů s pamětníky, které shromažďoval přes 10 let.
  • Film se bude zaměřovat i na události let 1938, 1948, 1968 a 1989, přičemž ukáže, jak kdysi Břeclav vypadala a žila.
  • Problémem jsou finance. Stránský si zatím vše platí sám. Nechtěl oslovovat sponzory dřív, než bude mít co ukázat.
Článek

Před 10 lety se Libor Stránský z Břeclavi pustil do sestavování rodinného rodokmenu. Využil k tomu moderní technologie, umělou inteligenci a program MyHeritage (populární online platforma pro genealogii, která lidem pomáhá objevovat jejich rodinnou historii a propojovat se s příbuznými). „Úplně mě to strhlo, začalo mě to nesmírně bavit,“ nechal se slyšet Stránský.

Při pátrání po příbuzných se dostal i k materiálům o Břeclavi a jeho obyvatelích. A když rodokmen před dvěma lety dokončil a začal třídit to, co nasbíral, zjistil, že má snad ještě více materiálu o městě než o rodinných příslušnících. „Byla by škoda toho nevyužít. Brožurek a knížek již bylo vydáno dost, napadlo mě, že bych mohl udělat film,“ uvedl Stránský.

Bádání ho pohltilo. Denně tomu věnoval i čtrnáct hodin. Navštěvoval archivy, muzea, sklepy, půdy… Nejdůležitější byly ale rozhovory s nejstaršími žijícími pamětníky z Břeclavi, právě od nich získal stovky historických fotografií.

„Objevil jsem i pár filmů, třeba dva amatérské o odstřelu domů na hlavní ulici, od obuvi až po most a od mostu až ke gymnáziu, a asi 1000 fotek z částí Břeclavi, ulic, které už dnes neexistují. Věnovat se chci ale hlavně událostem let 1938, 1948 a 1968. A revolučními dny roku 1989 nejspíš skončím,“ prozradil Stránský.

Všechno začal skládat do krabic od bot. Materiál rozdělil na období, kategorie, styl a odvětví a poskládal z něj dvanáct dílů.

„Vysnil jsem si, že bych v tom filmu chtěl vidět, jak vypadala Břeclav kdysi, kdybych šel po cestě od nádraží na náměstí, kolem starého kostela a zpátky. Cestou bych se zastavil v některých obchodech, provozovnách a hotelích. Kouknul bych se, jak to tam vypadalo a pohovořil bych se starými obchodníky. Něco, jako byl Výlet pana Broučka,“ popsal své představy.

Z historie Břeclavi zůstalo málo

Film Stránského bude unikátní zejména v tom, že ukáže, jak kdysi město vypadalo a žilo. Z historie toho v Břeclavi totiž příliš nezůstalo. Na konci druhé světové války bylo město poškozeno ustupujícími německými vojsky a následnými boji a v poválečném období byly mnohé historické stavby zbourány v rámci přestavby města.

„Historie břeclavského zámku byla popsána už mockrát, ale s ucelenou historií náměstí jsem se nikde nesetkal. Napadlo mě proto, že by to mohl být úvodní film,“ uvedl tvůrce. Těšit se na něj mohou Břeclavští někdy kolem Velikonoc.

Osoby ve filmech nejsou smyšlené. Stránský sestavil jejich rodokmeny, které často neznali ani jejich příbuzní. „Prostě tak, jak jsem sestavoval svůj rodokmen, sestavuju ho i pro obyvatele města,“ doplnil.

Výběr článků

Načítám