Článek
„Sháněli jsme na výstavu informace a napadla nás právě teta, jestli nemá něco z války. Říkala, že neví, že se podívá a snad něco najde,“ popsal. O tom, že její otec byl v odboji, mu teta neřekla. Dozvěděl se to od úplně někoho jiného. „Teta nám to potvrdila, a nakonec jsme od ní získali docela dost materiálů,“ doplnil.
Podle jeho ženy Dagmar Kudělkové narukoval Kramoliš 1. března 1939 do Prostějova. „Ale 15. března přišli do kasáren nacisté, a tím pádem pro něj vojna skončila. Vojsko rozpustili,“ sdělila. Kramoliš se však s okupací nesmířil a s kamarádem Josefem Kudělkou odešel ilegálně do Polska.
Zatímco Josef Kudělka se přes Sovětský svaz, kde byl 17 měsíců držen v internačních táborech, a následně Turecko, Palestinu, Egypt a Jižní Afriku dostal až do Velké Británie, kde sloužil jako mechanik u RAF, František Kramoliš se přes SSSR, Turecko a Palestinu dostal až do výcvikového tábora v Egyptě.
„Bojoval u Marzamatru, v Tobruku a Sýrii. Po osvobození severní Afriky v roce 1943 odplul z Egypta přes Rudé moře, Indický oceán, Madagaskar a Kapské Město do Anglie. Cesta mu tehdy trvala asi čtyři týdny,“ vysvětlil Ondřej Kudělka s tím, že po otevření druhé fronty v roce 1944 odjel Kramoliš do Francie, kde bojoval u Dunkerquu.
S manžely Dagmar a Janem Kudělkovými ani válečným hrdinou Josefem Kudělkou nemá Ondřej Kudělka žádné příbuzenské vztahy. „Tady jsou samí Kudělci a většina z nich není příbuzná,“ smějí se Kudělkovi nad hodslavickou anomálií. Hned se však vrací k válečnému putování Františka Kramoliše.
Toho zastihl konec války ve Francii, kde až do 9. května obléhal jako člen britské obrněné brigády německou posádku. „Do vlasti se vrátil v hodnosti rotného,“ řekl Ondřej Kudělka na adresu muže, jenž za své válečné činy obdržel celkem čtyři československá a dvě britská vyznamenání.
„Vůbec jsem netušil, že někoho takového v rodině máme,“ přiznal Jan Kudělka. Na otce své tety si ani nevzpomíná, i když zemřel téměř sedmdesátiletý 2. srpna 1986. „Už jsem tehdy byl na světě, ale nepamatuji si ho. A teď, když sbíráme o něm všechny ty informace, tak to jsou pro mě novinky,“ nezastírá.
Stodola plná vzpomínek
Osudy hodslavického rodáka Františka Kramoliše připomene jednodenní výstava, kterou skupina místních nadšenců připravila v památkově chráněné Fojtově stodole v centru Hodslavic. Lidé na ní uvidí například Kramolišovu uniformu, doklady, zbraně či víza. Kromě něj připomenou organizátoři i další obyvatele vesnice, kteří bojovali proti okupantům.
„Josef Kudělka, Josef Vavřík, Ondřej Bartoň, Jiří Rýdel, Vladislav Merenda nebo Josef Číp,“ vyjmenovává Ondřej Kudělka jen některé místní válečné hrdiny, které expozice představuje.
Podle něj má výstava za cíl přiblížit atmosféru války a zachytit, jak hluboce zasáhla do každodenního života obyvatel Hodslavic. „Chceme hlavně vzpomenout na tu dobu, na ty lidi i jejich osudy a připomenout si jejich hrdinství, na které se možná v této době už bohužel zapomnělo,“ uzavřel.
Výstava nazvaná Konec války v Hodslavicích bude ve Fojtově stodole přístupna ve čtvrtek 8. května od 13:30 do 18:30 hodin, po ní bude v nedaleké restauraci Na Fojtství následovat projekce filmu Byla láska…, který se natáčel také v Hodslavicích.
