Článek
V roce 2025 uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války. Novinky k tomuto významnému výročí představují projekt Rok osvobození. Právě proto v tomto článku vidíte historické rozhraní vytvořené pouze pro tuto rubriku, které je doplněno moderními prvky.
V době, kdy Rusko už třetí rok útočí na Ukrajinu a probíhá celá řada dalších konfliktů, je nutné si neustále připomínat, jak důležitá je svoboda a jaké utrpení s sebou válka přináší.
Na základně československého stíhacího křídla jsou přítomni i britští reportéři. V deníku News Chronicle vychází 8. května 1945 článek: „Československá stíhací peruť RAF vzlétla včera naposled z letiště stíhacího letectva RAF a odletěla do své vlasti. Stíhací piloti odletěli v letounech Spitfire. Pozemní personál je následoval v přeplněné dakotě. Velitel perutě S/L Hugo Hrbáček, jehož domovem je Praha, řekl: ‚Toto je den, na který jsme čekali od okamžiku našeho příchodu sem před pěti lety. Zamýšlíme přeletět nad Prahou ještě dříve, než přistaneme na naší vlastní půdě.‘“
Zprávu o letecké akci vysílá i BBC. Povstalci však na pomoc čekají marně - spitfiry zůstávají na zemi. Povolení ke startu nepřišlo.
Pro nás sovětský zákaz symbolizoval nedokončené završení naší bojové činnosti za druhé světové války.
Vše se přitom zdá být připravené. Velitel československého stíhacího křídla Jaroslav Hlaďo je už od rána v Londýně. Na operativní poradě, které předsedá Karel Janoušek, je rozhodnuto, že jako první odletí 312. stíhací peruť, následovaná perutěmi 310 a 313. Všechny jednotky mají operovat z letiště R-89 v Plzni.
Původně se počítá jen s vysláním osmi spitfirů z 312. perutě. O nasazení československých stíhačů žádá ve druhé polovině dubna hlavní velitel Sergěj Ingr náčelníka štábu britského letectva Charlese Portala. Inspektor Karel Janoušek dokonce osobně odlétá do štábu spojeneckých sil v Evropě (SHAEF) v Remeši, aby požádal o zařazení alespoň jedné české squadrony do americké armády postupující na území Československa.
„Bylo mi slíbeno, že bude vydána instrukce o realizaci tohoto požadavku. Byl jsem vyzván, abych se vrátil do Anglie a obrátil se ihned na ředitelství Fighter Command, kam bude tato instrukce zaslána,“ uvedl později Janoušek.
Souhlas Spojenců s vysláním letadel potvrzuje i depeše velitele čs. vojenské mise ve Velké Británii. V ní Bruno Sklenovský informuje generála Heliodora Píku, že SHAEF „schválilo nasazení jedné šipky (osmi letadel) do rámce armády bojující na československém území.“
Pavel Vranský vzpomíná na vstup do britského letectvaVideo: Novinky
Protože se československé velení rozhodlo vyslat více letadel, Janoušek ihned po poradě odlétá v 11:00 z letiště Hendon do Remeše. Tam ale vše zamítají:
„Ukázali mi tam telegram o dohodě mezi sovětským a americkým velením. Ukázali i na mapě, že přední linie amerických jednotek na našem území probíhá podle dohody na čáře Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice. Bylo mi řečeno, že Američané budou muset dohodu se Sověty respektovat. Náčelník operačního oddělení mi ukázal hlášení generála Pattona, které obsahovalo dosažení čáry u Rokycan, tedy před určenou linií. Současně mi předložil rozkaz, který právě odeslal Pattonovi, aby se jeho jednotky stáhly na dohodnutou linii.“
V 17:00, necelou hodinu před plánovaným odletem, Fighter Command celou akci odvolává.
„Byli jsme nešťastní,“ řekl před deseti lety Novinkám radiotelegrafista 311. perutě a veterán od Tobruku Pavel Vranský. Pilot Miroslav Liškutín, který po únoru 1948 emigroval do Británie, dodal: „Pro nás sovětský zákaz symbolizoval nedokončené završení naší bojové činnosti za druhé světové války.“
Projekt Rok osvobození poutavým způsobem přibližuje důležité i některé méně známé aspekty posledního roku války i týdny po jejím konci. Díky spolupráci s Vojenským historickým ústavem představí i použité zbraně, nechybějí reportáže ze zahraničí, které doplní články oživené infografikou, dobové materiály, rozhovory nebo podcasty. V některých materiálech dostane prostor také umělá inteligence.