Článek
Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender se zaměřuje na podporu výčepního řemesla, vzdělávání výčepních a zvyšování kvality čepovaného piva nejen v českých, ale také slovenských hospodách a restauracích.
Letos se klání konalo už podvacáté. Přihlásil se rekordní počet téměř sedmi set tuzemských výčepních a připojily se k nim zhruba dvě stovky soutěžících ze Slovenska. Výběr začal už na konci minulého roku regionálními koly a z nich vzešla třicítka finalistů, kteří se potkali o víkendu v Praze.
„Výčepní museli čepovat před velmi přísnou porotou, probíhaly diskuze a povídání, jak vedou svou hospodu, měli slepé degustace a v sobotu jsme viděli veřejné čepování,“ popsal průběh soutěžení emeritní vrchní sládek Prazdroje Václav Berka.
„Sledovali jsme také, co ví o výrobě piva, o historii značky a jak se o pivo umí starat, podle toho dostávali body. A člověk chodí do hospody i za zábavou a zážitkem, takže jsme hodnotili také to, jak výčepní vystupuje, jak se baví s lidmi a jakou kolem toho dělá show,“ dodal porotce a vrchní obchodní sládek Vojtěch Homolka.
Za výčep, a tím i do soutěže, čím dál více pronikají ženy, letošní ročník tvořily necelou polovinu finalistek.
„Historicky máme zakořeněnou představu, že výčepní by měl být ten distingovaný, nepřístupný pán s knírkem… Tady ženy předvádějí fantastické výkony. Jsem rád, že čepování už není jen mužský svět,“ těší Homolku.
Víc než tři roky se pivu věnuje třeba dvaadvacetiletá Kristýna Staňková z podniku v Míškovicích pod Brdy. Za výčep ji přivedl přítel, štěstí v soutěži zkoušela už podruhé a prý ne naposledy.
„Podle mě je to skvělá práce, drží mě u ní určitě kolektiv, je to skvělá velká rodina, obrovská komunita lidí, kteří dělají to, co je všechny dohromady baví, a mají tendenci se pořád zlepšovat,“ řekla Novinkám.
Patří na seznam UNESCO?
„Myslím si, že česká pivní kultura, způsob čepování i servírování, je unikátní, to nikde jinde na světě nenajdete. Zasloužila by si, aby byla zapsaná v UNESCO (na seznam nehmotného kulturního dědictví - pozn. red.). Udělám všechno pro to, abych to podpořil,“ uvedl na akci Berka.
Oba sládkové shodně vnímají, že za poslední dvě dekády se pivní kultura, od práce výčepních po zážitek konzumentů z naservírovaného zlatavého moku, v mnohém posunula k lepšímu.
„Když se dívám obecně na to, jak vypadá načepované pivo, objevuje se víc a víc míst, od hospod a restaurací po klidně sezonní provozovny nebo kiosky u řeky, kde si člověk může zajít na špičkově ošetřené pivo,“ potvrzuje ze své zkušenosti Homolka.
A jak se pozná dobrý výčepní? „Když jsem přišel do hospody, měl jsem takový systém. Podal jsem mu ruku, když ji měl mokrou, tak jsem se zaradoval,“ usmíval se Berka. „To znamenalo, že myje poctivě půllitry. Musí mít pěkně umyté sklenice, do kterých čepuje pivo, aby v nich pěna pořádně držela a dělaly se kroužky, když se pivo pije,“ vysvětlil.
Finálnímu servírování ale předchází řada kroků, které by měl hospodský rovněž zvládat a které si možná spotřebitel při posezení v hospodě či baru neuvědomuje.
„Musí umět správně ošetřovat pivo, nastavit tlak, měl by pravidelně sanitovat výčepní zařízení, skladovat pivo při správné teplotě, aby mu neuškodil, a udržovat všeobecnou čistotu. To je všechno mravenčí práce výčepních,“ vyjmenoval Homolka.
„Každý by to měl dělat s láskou“
Titul nejlepšího tuzemského výčepního v sobotu 11. dubna nakonec získal výčepní a provozovatel hospody U Vandírků v Kyšicích u Kladna Filip Gibiš.
„Plzeňským pivem žiju, snažím se svou práci dělat poctivě, s láskou a srdcem, a tak by to měl dělat každý výčepní,“ řekl Novinkám krátce po převzetí putovního poháru. Do finále se probojoval už podruhé, pauzu mezi soutěžemi využil k pečlivější přípravě, která se očividně vyplatila.
Spíš než čepování hladinky na čas před stovkami diváků pro něj ale prý byly složitější degustace před odborníky.
„Museli jsme poznat Prazdroj mezi ostatními pivy a v další degustaci zase byly různé pivní vady a museli jsme určit, jestli bychom to pivo servírovali, nebo ne. Toho jsem se trochu bál, ale naštěstí se mi to povedlo,“ smál se třiatřicetiletý Gibiš.
„Filip je rozvážný, dokáže načepovat skvělé pivo a skvěle o něm promluvit. My nechceme, aby výčepní uměl jen dobře čepovat, ale když se ho štamgast zeptá, jak se čepuje a vaří, aby ho o tom uměl také poučit,“ vysvětloval Berka, proč mezi českými hospodskými zvolili právě Gibiše.
První místo mezi slovenskými účastníky pak patřilo Adamu Trepáčovi z Liptovského Mikuláše z podniku Route 66. Mezi nejlepší trojici se letos - oproti minulému ročníku - neprobojovala žádná žena.
Na akci se také vyhlašovala tzv. výčepní legenda, tou se stal Pavel Pressburg, mimochodem Master Bartender z roku 2014. A titul čestného znalce plzeňského piva, oficiálně Honorary Connoisseur, putoval letos za šéfkuchařem Zdeňkem Pohlreichem. Připojil se tak k osobnostem jako Miloš Forman, Magda Vášáryová nebo Zdeněk Svěrák, kteří ocenění získali v minulosti.
