Telešmejdi to nevzdávají. Jak se proti nim bránit

Mnoho lidí se již nechalo nachytat podvodnými textovými zprávami či e-maily, které se objevují zvlášť v poslední době a které se tváří, jako by je zaslaly některé doručovatelské společnosti, velmi často třeba Česká pošta.

„Zpráva nejprve informuje, že společnost nemohla doručit očekávaný balíček – nezastihla adresáta, byla uvedena neplatná adresa nebo byla zásilka ze zahraničí pozastavena kvůli nezaplacené dani, a dále vyzývá k otevření vloženého odkazu za účelem žádosti o náhradní doručení. Po rozkliknutí odkazu stránka vybízí spotřebitele k zadání platebních údajů, čímž se spotřebitele snaží připravit o jeho peníze na bankovním účtu,“ uvedla Eduarda Hekšová, ředitelka organizace dTest.

„Obdobně podvodníci postupují i při rozesílání e-mailů. Zde jsou navíc informace doplněny o logo či grafiku dotčené doručovatelské služby, což zprávě dodává na důvěryhodnosti a spotřebitele může snadno zmást,“ dodala Hekšová.

dTest eviduje i nepolevující aktivitu podvodníků, kteří spotřebitele kontaktují prostřednictvím telefonátů. Často se vydávají za banku, jejímž je příjemce hovoru klientem. Snaží se ho přesvědčit, že došlo ke krádeži jeho platebních údajů, či zamítnutí určité transakce. Jejich cíl je naprosto zřejmý: z volaného se snaží vylákat skutečné bankovní údaje nebo číslo jeho platební karty.

„Podvodníci sázejí na moment překvapení a snaží se vyvolat obavu ze ztráty finančních prostředků. Bohužel lidé v úleku ze ztráty peněz často podlehnou a předají informace, které za normální situaci pečlivě střeží,“ upozornila Hekšová.

Některé scénáře, jimiž to podvodníci na lidi zkoušejí, jsou až bizarní.

„Setkali jsme se s případem, kdy telefonisté přesvědčovali volaného, aby pro ověření identity či platby urychleně zakoupil například vouchery na nákup zboží či služeb a obratem sdělil kódy, které jsou na voucheru uvedené. Takové jednání má však opět jediný cíl – obohatit se na úkor volaného,“ doplnila Hekšová.

Podvodníci bývají neodbytní a ani v případě, kdy se volaný nezalekne a odmítne s nimi spolupracovat, se často nevzdávají. Naopak ve svém přístupu ještě přitvrdí a stupňují svůj nátlak, kdy například volajícímu vyhrožují, že kvůli jeho nespolupráci jej bude kontaktovat kriminální oddělení konkrétní banky, tedy jakýsi ozbrojený vyšetřovací orgán.

„Banky samozřejmě disponují vlastními odděleními, která se zabývají odhalováním bankovních podvodů, v demokratickém právním státě je však budování ozbrojených složek výlučnou pravomocí státu, proto na takové výhrůžky není třeba jakkoliv reagovat,“ dodala Hekšová.