Článek
„Reálná mzda klesla posedmé za sebou. Ve 2. čtvrtletí 2023 vzrostla sice nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců proti stejnému období minulého roku o 7,7 procenta na 43 193 Kč, ale po započtení vlivu inflace se reálně snížila o 3,1 procenta,“ uvedla Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Meziroční růst o 7,7 procenta odpovídá v nominálním vyjádření růstu průměrné mzdy o 3101 Kč. Jelikož se ale za stejné období spotřebitelské ceny zvýšily o 11,1 %, tak reálně mzda klesla o zmíněná 3,1 procenta.
Zvýšil se objem mezd (+8,3 %) i počet zaměstnanců (+0,6 %).
Medián, tedy střední hodnota mezd, meziročně vzrostl o 36 816 Kč neboli o 7,8 procenta. V nominální hodnotě u mužů dosáhl 39 847 Kč, u žen 33 862 Kč. „Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 19 320 Kč a 70 247 Kč,“ dodali statistici.
Čechů ochotných pracovat za nižší mzdu je nejméně za 30 let, ukázal průzkum
Nejvyšší průměrná mzda byla ve druhém čtvrtletí v peněžnictví a pojišťovnictví, kde přesáhla 76 500 korun. Na druhém místě byly informační a komunikační činnosti se mzdou kolem 75 500 Kč. Třetí příčku pak s odstupem drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s necelými 63 000 Kč.
Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství, dosahují zhruba 25 500 korun. V administrativních a podpůrných činnostech činí asi 30 000 Kč a oddíl ostatní činnosti eviduje mzdu 32 000 Kč.
Téměř všechna odvětví zaznamenala u mezd reálný pokles. Jedinou výjimkou byla stejně jako v prvním čtvrtletí energetika, kde nominální nárůst o 13,7 procenta znamenal reálný přírůstek o 2,3 procenta. Ve zpracovatelském průmyslu se pak meziročnímu snížení reálných mezd těsně vyhnula výroba motorových vozidel a výroba elektrických zařízení.
Nejslabší nominální nárůst o 2,9 procenta evidoval oddíl ostatní činnosti. S nárůstem 3,8 procenta následovaly kulturní, zábavní a rekreační činnosti s nárůstem a třetí nejhorší místo náleží vzdělávání, kde mzda nominálně stoupla o 4,3 procenta.
Růst až v příštím roce
V příštím čtvrtletí by podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška mohlo vzhledem k očekávanému poklesu inflace dojít k zastavení poklesu reálné mzdy.
„Na obnovení růstu si většina zaměstnanců zřejmě počká do začátku příštího roku, kdy ale bude obrat velmi razantní a může vzbudit obavy z nástupu nové inflační vlny,“ dodal.
Průměrná mzda v prvním čtvrtletí reálně klesla o 6,7 procenta
