Penzijní fondy umazávají loňské ztráty

Průměrný výnos dynamických fondů, které investují primárně do akcií, dosáhl v prvním kvartálu 5,02 procenta. Z dalších takzvaných účastnických penzijních fondů si vyvážené fondy připsaly 4,54 procenta a povinné konzervativní fondy, které prostředky umisťují hlavně do českých státních dluhopisů, byly v průměru v plusu 2,23 procenta.

„Po skvělém roce 2021 a slabém loňsku začaly světové trhy opět nabírat na síle. Trend se v prvním kvartále pozitivně propsal nejen do akciových, ale i dluhopisových portfolií účastnických fondů. Dynamické fondy za první tři měsíce roku připsaly v průměru přes pět procent, tedy odmazaly téměř polovinu loňského propadu,“ sdělil Právu prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop.

Vyvážené fondy podle něj od ledna do března odmazaly přes 70 procent loňské ztráty. „Penzijní fondy navíc během loňského poklesu trhu výhodně doplnily svá portfolia. Zatím to vypadá na slušný rok, ovšem po loňské zkušenosti s válkou a jejími důsledky jsem v predikcích raději opatrný,“ dodal Poklop.

Reálně při započtení růstu spotřebitelských cen se penzijní fondy dál propadají. A zatím je obtížné predikovat, zda se aspoň některým účastnickým fondům může letos povést překonat inflaci. Podle prognózy ministerstva financí by průměrná letošní inflace měla být 10,9 procenta.

V účastnických fondech si na stáří spoří a investuje už přes 1,6 milionu lidí. Loni se vklady těchto střadatelů znehodnotily, a to nejvíc v historii. Dynamické fondy v průměru odepsaly 10,94 procenta, vyvážené skončily v minusu 6,24 procenta. Jen konzervativní fondy se zhodnotily v průměru o 0,37 procenta, ani ty tak ale zdaleka nepřekonaly inflaci, která byla loni v průměru 15,1 procenta.

U penzijního spoření je ale podle asociace důležitá dlouhodobost. Za deset let existence si nejziskovější dynamické fondy ke konci loňska připisovaly průměrný roční výnos čtyři procenta.

Výsledky takzvaných transformovaných fondů, kam už lidé deset let nemohou vstupovat, jsou známy vždy až na přelomu dubna a května. Výnosy ale bývají velmi nízké a k utlumení vlivu vysoké inflace na úspory zdaleka nestačí. Koncem loňska si v nich spořilo 2,78 milionu lidí.

„Očekávání je, že po několika letech nízkých výnosů z důvodu základních úrokových sazeb blízkých nule jsou nové postupné investice fondu již s aktuálními úrokovými sazbami a výnosy se tedy zlepšují,“ uvedl pro Právo předseda představenstva KB Penzijní společnosti Vladimír Jeřábek.

„V následujících letech pak budou výnosy transformovaných fondů postupně směřovat nad 2,5procentní úroveň,“ dodal. V roce 2021 dosáhl výnos transformovaného fondu KB 0,43 procenta. Z dalších fondů například transformovaný fond Allianz měl předloni výnos 0,89 procenta. „Za loňský rok připíše zhodnocení 1,7 procenta,“ sdělila včera Právu mluvčí Allianz Marie Petrovová.

V případě účastnických fondů bude podle Jeřábka situace záviset na vývoji finančních trhů, neboť jsou oceňovány na základě okamžité tržní hodnoty. „Dobře lze odhadnout celoroční výnos zejména peněžního trhu, například u KB Peněžního účastnického fondu očekáváme v letošním roce výnos blízký šesti procentům. Podobného výnosu však některé akciové účastnické fondy dosáhly již za první čtvrtletí letošního roku,“ doplnil.

Jak už Právo dříve informovalo, vládní koalice se dohodla, že upraví státní příspěvky u penzijního spoření. Dolní hranice úložky, od které vzniká nárok na státní příspěvek, se má od ledna zvýšit z 300 korun na 500 korun, horní hranice úložky, nad kterou příspěvek již dále neroste, stoupne z nynější tisícikoruny na 1700 korun. Těm, kteří si budou spořit 1700 korun a více, by měl stát přispívat 340 korun. Nyní je maximální příspěvek 230 korun při měsíční úložce aspoň 1000 korun. Vláda chce jeho zvýšením lidi motivovat k odkládání vyšších částek na penzi. Příspěvek státu by měl při úložce 500 až 1700 korun činit vždy 20 procent vložené částky.