Článek
Pro velkou část respondentů přitom je pojištění nutností. Téměř dvě pětiny z nich totiž uvedly, že by bez pojištění nemovitosti nedostaly hypotéku.
Desetina oslovených pak přiznala, že žije „nadoraz“ a případnou škodu, hlavně pokud by byla vyšší, by nezvládla sama zaplatit.
„Strach ze ztráty domova, který respondenti vyjádřili, logicky katapultoval požár na špici nejvíce obávaných rizik,“ řekl Martin Svoboda z KB Pojišťovny.
„Přestože požár nebývá ve statistikách četnosti pojistných událostí na předním místě, pro 60 procent oslovených lidí je největším strašákem, protože způsobuje nejvyšší a devastující škody,“ dodal.
Teprve s větším odstupem následují další rizika, kterých se respondenti obávají – vichřice, tornáda a krupobití, vloupání, loupež a vandalismus či vodovodní škody.
Co se týče povodní, tak zajímavým zjištěním bylo, že šest z deseti dotazovaných vůbec netuší, v jaké povodňové zóně se jejich nemovitost nachází.
Dvě pětiny utrpěly škodu
Pokud jde o zkušenosti s pojistnými událostmi, tak 38 procent dotázaných uvedlo, že již mělo na svém majetku škodu. Nejčastějšími událostmi byly vodovodní škody, z 36 procent, a poškození způsobené vichřicemi a krupobitím, ze 24 procent.
Vodovodní škody přitom figurují i podle statistiky pojišťovny na prvním místě a úhrady za ně se většinou pohybují kolem 20 tisíc korun.
Ale mohou být i milionové. Jednomu z klientů pojišťovny vznikla škoda ve výši přes tři miliony korun poté, co mu praskla hadice u tepelného čerpadla a voda poškodila nejen všechny podlahy, ale také vybavení domu.
Jiné klientce zase praskl hlavní vodovodní řad, který vypustil do nedalekého domu tisíce litrů vody z poškozeného potrubí. Škoda se vyšplhala na 1,7 milionu korun.
Aktualizaci smluv lidé příliš neřeší
Informovanost o hodnotě svého majetku prokázali dotázaní překvapivě vysokou. Téměř 89 procent respondentů alespoň přibližně dokázalo vyčíslit jeho hodnotu, včetně vybavení domácnosti, osobního majetku, elektroniky a domácích spotřebičů.
O něco horší je situace s aktualizací smluv například kvůli inflaci. Často je totiž lidé mají uzavřené dlouho a maximální výše úhrady škody je pak příliš nízká.
U smluv, které jsou starší než dva roky, ví 84 procent lidí, že by ji měli aktualizovat, ale 41 procent to neřeší, protože by museli platit vyšší pojistné. Šestnáct procent lidí pak vůbec nemá ponětí, že by měli čas od času smlouvu aktualizovat.
Změny v povinném ručení: co se chystá a kdo by měl nově platit
