Článek
Lidé by příští rok neměli danit benefity do výše 21 983 korun, což bude polovina průměrné mzdy stanovené na 43 967 korun. Měsíčně by tak mohli mít s osvobozením od daně bonusy nejvýše za 1832 korun. Nad tento limit se budou danit jako příjem.
Průzkum ukázal, že dvě třetiny firem nabízí flexibilní pracovní dobu a 54 procent vyplácí letní nebo vánoční prémie. Časté jsou také stravenky, možnost práce z domova či příspěvky na školení a důchodové spoření.
Příspěvek na důchodové spoření plánuje v příštím roce nově zavést nejvíce zaměstnavatelů, hned pět procent. Omezovat naopak firmy plánují nejčastěji dárkové poukazy, příspěvky na sport a kulturu nebo právě práci z domova, která se značně rozšířila během nedávné pandemie covidu-19.
Benefity budou jen do 20 tisíc korun ročně
Změny v daňové uznatelnosti benefitů, jako jsou firemní příspěvky na rekreaci, lékařská vyšetření, permanentky na sport, vstupenky na kulturu či jiné aktivity, odsouhlasil v říjnu parlament. Se šedesátkou dalších opatření konsolidačního balíčku teď čekají na podpis prezidenta Petra Pavla.
Starosti přibyly hlavně velkým firmám. S odbory mívají uzavřené kolektivní smlouvy na několik let dopředu, benefity v nich hrají důležitou roli. Téměř polovina podnikatelů, kteří se změn obávají, plánuje benefity omezit. Dalších 15 procent je omezí ve prospěch penzijního spoření, kterého se daňová změna netýká, upozorňují autoři studie. Pětina firem počítá s tím, že vyšší náklady na benefity uhradí samy.
Naše firmy budou logicky upřednostňovat ty benefity, kterých se daňové úpravy nedotknou vůbec nebo jen omezeně.
„Na začátku letošního roku jsme ve všech firmách spustili projekt zavedení nových zaměstnaneckých benefitů. Změny v daňové uznatelnosti benefitů však významně zasáhly do našich plánů a strategie,“ uvedl pro Právo spolumajitel strojírenské skupiny SkyLimit Michal Bakajsa.
Omezení benefitů, které čeká na prezidentův podpis, označil za zvládnutelný kompromis. „S ohledem na změny však budou naše firmy logicky upřednostňovat ty benefity, kterých se daňové úpravy nedotknou vůbec nebo jen omezeně,“ doplnil Bakajsa. Zároveň chce dbát na to, aby nabízené zaměstnanecké benefity byly na trhu práce stále atraktivní a konkurenceschopné.
Většina firem plánuje provést v benefitech jen drobné úpravy. Podle personalistky Kateřiny Švajdlerové ze společnosti SKF Lubrication Systems CZ, která v Karlovarském kraji vyrábí centrální mazací systémy, firma nanejvýš upraví výši stravného tak, aby to bylo v souladu s novou legislativou.
„Dost firem ve vnitřních směrnicích omezí maximální výši benefitů právě na vládou navrhovanou hranici,“ je přesvědčena Bedřiška Baše, majitelka společnosti České a slovenské účto.
Téma benefitů se řeší i ve veřejné správě. Státním zaměstnancům vláda ořeže benefity na polovinu, zároveň 50 procent ze zbytku peněz má vždy směřovat na důchodové spoření.
Stát pošle přes zaměstnanecké benefity bankám stamiliony
Omezí se i osvobození stravenek a příspěvku na stravování
Z benefitů nad polovinu průměrné mzdy se bude nově platit daň z příjmů. Pro příští rok se to týká částky nad 21 983 korun.
Za příjem se budou nejspíš považovat i benefity, které se poskytují pro členy rodiny. Týkat se to může třeba příspěvků na tábor pro děti.
Příspěvek na stravování se nemá danit do 70 procent stravného, které se poskytuje na cestu po Česku na pět až 12 hodin a letos činí 129 korun. Teď by tak daňová úleva platila do 90 korun. Byla by pro lidi, kteří odpracovali za den aspoň tři hodiny.
„To zastropování de facto ruší benefity pro zaměstnance a umožňuje stravování jen do určité výše. Benefity nebudou možné ani na stokorunovou stravenku,“ uvedla už dříve předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Podle ní limity pocítí hlavně lidé s nižším příjmem.
Podle daňových poradců daňové změny u stravenek a benefitů nynější systém zkomplikuje, což se ukáže hlavně ve mzdových účtárnách.