Dohodáři na pojistném nově zaplatí i tisíce měsíčně

Nově jim to nepomůže a budou na pojistném muset zaplatit i tisíce korun měsíčně. Vláda tak chce snížit schodky v rozpočtu i v důchodovém systému.

V současnosti musejí dohodáři pojištění platit pouze tehdy, když u jednoho zaměstnavatele překročí částku 10 tisíc korun měsíčně.

To ale řada z nich podle ministerstev financí a práce obchází, když souběžně pracují na dohody u více firem.

„Lze být tímto způsobem zaměstnán u více zaměstnavatelů najednou. Následně se tedy neplatí pojistné odvody i z poměrně velkých měsíčních příjmů,“ konstatuje se v důvodové zprávě k zákonu o konsolidaci veřejných financí, který změnu zavádí. Dohodáři potom mají malý, nebo vůbec žádný důchod.

Podle Českého statistického úřadu bylo předloni na dohody o provedení práce zaměstnáno takřka 1,9 milionu lidí (zaměstnanců je asi 4,8 milionu), kterým podle resortu práce v jejich rámci bylo na mzdách a odměnách vyplaceno zhruba 56,3 miliardy korun.

„Z toho bylo přibližně 54 miliard bez odvodu pojistného,“ konstatovala mluvčí ministerstva Eva Davidová.

Nově tak budou muset dohodáři nebo jejich zaměstnavatelé platit pojištění tehdy, pokud u jednoho zaměstnavatele překročí výdělek ve výši 25 procent nebo u více zaměstnavatelů ve výši 40 procent průměrné mzdy. To by při současné průměrné mzdě nyní bylo 10 853 korun, ve druhém případě 17 365 Kč.

„Výše limitů je stanovena tak, aby při kumulaci více dohod nekonkurovala minimální mzdě,“ odůvodnila to Davidová.

Pojistné budou platit zaměstnavatelé, a to tehdy, pokud budou od zaměstnanců o existenci dohody vědět. Pokud však zaměstnanec neoznámí svému zaměstnavateli existenci dalších DPP, může být určen jako plátce pojistného on sám.

Nejedná se přitom o žádné nízké částky. Při souhrnném příjmu z dohod ve výši 30 tisíc korun měsíčně by to bylo zhruba 9570 korun.

Aby přitom nedocházelo k tomu, že někdo nebude dohody přiznávat, budou je muset zaměstnavatelé evidovat u České správy sociálního zabezpečení. Ti nejsou ze změny příliš nad­šení.

„Změna patrně dává smysl v případech masivního zneužívání, ale pro běžné firmy to je spíše negativní zpráva ve smyslu opětovného zvýšení administrativy, vykazování, přepočítávání,“ konstatovala Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Nárůst administrativy u firem i České správy sociálního zabezpečení předpokládá také Dagmar Kužvartová ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Zatím si neumíme představit, jak bude taková zásadní změna pravidel fungovat v praxi. Z praktického hlediska není například zřejmé, který zaměstnavatel by pojistné po překročení limitu odváděl,“ poukázala Kužvartová.