Článek
Podle průzkumu SC pro Českou bankovní asociaci (ČBA), během něhož byla oslovena tisícovka Čechů, si lidé představují, že jim v případě výpadku příjmu budou stačit úspory ve výši zhruba 60 tisíc korun. A v důchodu prý bez problémů přežijí s naspořenými 800 tisíci korunami.
Představy o dostatečné částce na penzi se podstatně různí napříč jednotlivými věkovými skupinami. Zatímco mladým lidem do 30 let, kteří si o důchodu zatím mohou nechat jen zdát, by v penzi mohly stačit úspory ve výši zhruba 788 tisíc korun, lidé v produktivním věku (30-44 let) už budou potřebovat alespoň 940 tisíc korun.
Padesátníci, kterým už důchod pomalu klepe na dveře, podle svých představ vystačí s úsporami kolem 850 tisíc korun, ovšem lidé v důchodovém věku (60-70 let) se spokojí s naspořenými zhruba 620 tisíci korunami.
Češi úspory často zaměňují s šetřením si na něco
Odborníci však varují - jsou to částky velmi nízké. Úspory na důchod by měly odpovídat nejen představám, ale také očekávaným potřebám v době seniorského věku. Při průměrném měsíčním příjmu, který se v České republice pohybuje kolem 27 tisíc korun hrubého, by tak Češi na důchod měli mít ušetřen alespoň milión korun.
Odborníkům dávají za pravdu jen vysokoškolsky vzdělaní lidé, muži a lidé žijící v Praze. Podle jejich názoru je na penzi třeba naspořit víc jak experty doporučovaný milión korun.
S krátkodobou rezervou lidé dlouho „nepřežijí”
Ve skutečnosti ale Češi nemají naspořeno zdaleka tolik, kolik si představují. Například nemají našetřenu ani potřebnou krátkodobou finanční rezervu pro případ výpadku příjmů - podle odborníků by ji lidé měli udržovat ve výši alespoň šesti průměrných měsíčních platů. Průzkum ukázal, že ji má k dispozici jen sedm z deseti domácností, v případě důchodců pak zhruba tři čtvrtiny.
Ovšem ti, co nějakou rezervu mají, by s ní dokázali vyžít jen pár měsíců - například více než pětina lidí zhruba měsíc a další pětina pak dva až tři měsíce. Pouze každý sedmý člověk by s krátkodobými úsporami „přežil” deset až dvanáct měsíců.
„Z mezinárodních průzkumů vyplývá, že Češi jsou poměrně spořivým národem. Problém je, že úspory často zaměňují s šetřením si na něco, a nutnost vytvářet si krátkodobé finanční rezervy a spořit na důchod podceňují,“ upozornila Helena Brychová, gestorka finančního vzdělávání ČBA.
V průměru v hotovosti a vkladech 200 tisíc korun
Majetek domácností dosáhl v roce 2015 hodnoty 11,4 biliónu korun. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) ho domácnosti drží ve třech hlavních formách - nemovitostech určených k bydlení, bankovních vkladech a přírodních zdrojích (půda apod.).
Majetek v podobě nemovitostí na bydlení dosáhl 4,2 biliónu korun, vklady a peněžní hotovost představují částku 2,6 biliónu korun a v přírodních zdrojích mají domácnosti majetek v hodnotě 1,3 biliónu korun.
I přes téměř nulové zhodnocení drží v hotovosti a na vkladech více než 2,5 biliónu korun, tedy přibližně polovinu svých finančních prostředků.
V hotovosti a na vkladech drží domácnosti pětinu svého celkového majetku. Z dalších finančních produktů následují akcie s desetiprocentním podílem a podílové listy s tříprocentním podílem. V penzijních společnostech mají uloženy zhruba tři procenta majetku, v životním pojištění pak 2,4 procenta.
Hodnota celkového majetku jednoho občana tvořila v roce 2015 zhruba 1 milión korun. V průměru má jeden člověk v hotovosti či v bankovních vkladech uloženo zhruba 200 tisíc korun.
„Významnou část majetku (44 procent) mají domácnosti uloženu ve finančních produktech. I přes téměř nulové zhodnocení drží v hotovosti a na vkladech více než 2,5 biliónu korun, tedy přibližně polovinu svých finančních prostředků,” uvedla Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka ČBA. Dodala, že postupně roste i objem vkladů, které občané střádají v rámci svých penzijních a životních pojistek.
Na penzi si v účastnických a transformovaných fondech v současné době spoří kolem 4,5 miliónu Čechů. Celková naspořená částka je nyní zhruba 367 miliard korun. V průměru tak na jednoho člověka připadá kolem 80 tisíc korun.
