Zrychlí ČNB se snižováním sazeb? Ekonomové odhadují, že se raději bude držet stávajícího tempa

Dvouprocentní inflace a pokračující růst, byť nepatrný, u maloobchodních tržeb. Tento týden Český statistický úřad zveřejnil příznivá makroekonomická data, která jistě budou diskutována během nadcházejícího měnového jednání Bankovní rady ČNB, které se koná ve středu 20. března.

Členové rady budou hlasovat o dalším snížení úrokových sazeb, přičemž základní úroková sazba, podle níž se odvíjejí úroky na hypotékách, je aktuálně na úrovni 6,25 procenta. Na posledním únorovém zasedání ČNB rozhodla o snížení o půl procentního bodu, což bylo zrychlení oproti předchozímu snížení o 0,25 procentního bodu.

Viceguvernér ČNB Jan Frait ale už v únoru prosazoval razantnější snížení, a to o 75 bazických bodů neboli o 0,75 procentního bodu. Tato varianta bude jistě ve hře i nyní, a tentokrát se k ní, mj. na základě nízké inflace, může přiklonit více radních.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák vidí šance na snížení o 50 nebo o 75 bazických bodů 50 na 50. „Pro snížení o 75 bodů bude skoro jistě hlasovat Jan Frait a pravděpodobně i Tomáš Holub, otazník mám u zbylých členů bankovní rady,“ odpověděl Novinkám Novák.

„Určitou nejistotou je kurz koruny. Zjednodušeně platí, že čím slabší bude koruna, tím menší prostor bude mít bankovní rada ke snižování sazeb. Nemyslím si ale, že by aktuální kurz koruny byl pro bankovní radu až tak velký problém,“ dodal.

Kurz koruny vůči euru se momentálně pohybuje kolem hranice 25,30 CZK/EUR, přičemž Novák soudí, že jako problematickou úroveň by ČNB vnímala až hodnotu 26 CZK/EUR a výše.

Slabší korunu jakožto riziko pro rychlejší růst cen vnímá také ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Na druhé straně ale podotkl, že inflace se vyvíjí nad očekávání dobře. „Největší odchylka od prognózy ČNB přišla už s lednovou inflací a v únoru se ještě prohloubila na 0,8 procentního bodu. Tato poměrně vysoká odchylka mezi realitou a očekáváním ČNB sama o sobě představuje vyšší pravděpodobnost urychlení tempa snižování úrokových sazeb,“ uvedl Rožumberský.

Vzhledem k opačně působícímu faktoru v podobě slabší koruny ale odhaduje, že uvolňování měnové politiky bude pokračovat stejným tempem jako v únoru, tedy snížením o 50 bodů na 5,75 procenta.

Stejně to vidí také hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Jako jeden z důvodu uvedl právě inflační data, protože i když v únoru byl růst spotřebitelských cen nad očekávání nízký, tak při detailnějšímu rozkladu statistiky lze podle něj spatřit určitá rizika.

„Překvapivě rychlý ústup inflace je do značné míry tažen nepředvídatelnými položkami, jako jsou potraviny, které mohou v blízké budoucnosti stejně dobře překvapit i opačným směrem, a nákladovými kategoriemi, kam patří například ceny energií pro domácnosti. Naproti tomu takzvané poptávkové kategorie, tedy ty, které odrážejí schopnost a ochotu zákazníků snášet vyšší ceny, zůstávají na tuzemské poměry stále poněkud rizikové,“ varuje Hradil.

Jako příklad uvedl oděvy a obuv, výrobky pro domácnost, rekreace, stravování a ubytování, kde růst cen nadále převyšuje žádoucí hodnoty.

„Letošní meziroční inflace je navíc silně ovlivňována efektem srovnávací základny, kdy po loňském divokém vývoji velmi záleží na tom, s kterým konkrétním měsícem se srovnáváme. To v únoru reportovanou inflaci snížilo, ovšem v průběhu roku ji bude i naopak zvyšovat,“ dodal.

Podle Nováka ale nakonec není tak důležité, jestli ČNB příští týden základní úrok sníží o 50 nebo 75 bodů. Jako klíčové vnímá celkové tempo snižování sazeb po celý první půlrok. „Předpokládám, že v polovině roku bude hlavní sazba na 4,75 procenta, případně i níže a na konci letošního roku v rozmezí 3,50–4,00 procenta,“ uzavřel.