Článek
Ze zmíněných 94 akceleračních zón jich bude čtrnáct určených pro výstavbu solárních parků. Nejčastěji mají podle zveřejněného plánu vzniknout v Olomouckém a Zlínském kraji. Po dvou připadne na kraj Liberecký a Karlovarský, jedna bude ve Středočeském kraji poblíž Milovic.
Zbytek zón má sloužit k rychlejšímu budování větrných elektráren. Rozmístěné jsou napříč republikou, vyjma Prahy. Větší množství zón se koncentruje například do Jihočeského kraje nebo na Vysočinu. Některé pak zasahují obce ve více krajích.
Podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) může resort návrh ještě upravit na základě připomínek, které stát získá během veřejného projednávání. To zabere zhruba dva měsíce.
„Nejde o konečnou podobu. Naopak tímto krokem teprve začíná proces, ve kterém se budou vyjadřovat kraje, obce, veřejnost i další orgány státní správy,“ uvedla Mrázová.
Akcelerační zóny mají umožnit rychlejší povolování ekologičtějších zdrojů energie. K jejich vymezení zavazuje vládu společná evropská směrnice. Výměnou za to má Česko od Evropské unie dostat na podporu výstavby velkých obnovitelných zdrojů až devět miliard korun.
Česko je ale s realizací pozadu. Unie již vyzvala k nápravě. Pokud by tak vláda neučinila, unijní peníze by přijít nemusely.
Větrníky vyrůst nemusí
Návrh akceleračních zón začala připravovat ještě předcházející vláda Petra Fialy (ODS). Politici současného kabinetu Andreje Babiše (ANO) však zóny kritizovali. Jejich počet i rozlohu tak zmenšili.
Podle vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal Filipa Turka (Motoristé), který byl jedním z nejhlasitějších odpůrců akceleračních zón, bude jejich rozloha činit 474 kilometrů čtverečních. Turek zmínil, že je to proti původnímu plánu zhruba šestkrát méně.
Bývalý ředitel sekce ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí Petr Holub, který se přípravě akceleračních zón v minulém volebním období věnoval, ale uvedl, že už předcházející kabinet počítal se snížením na 800 až 900 kilometrů čtverečních.
Zatím není jasné, jak daleko od zastavěných ploch budou moci větrné elektrárny vyrůst. Turek prohlásil, že to určí až finální podoba stavebního zákona. Dodal navíc, že vymezení zón ještě neznamená, že na daném území větrná elektrárna skutečně vyroste. Podle něj by v Česku mělo stát jen několik stovek elektráren. Nyní jich je přes dvě stě.
Rozhodnutí vlády již kritizoval například programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh. Podle něj může krok ještě zhoršit spory ohledně výstavby v jednotlivých lokalitách.
Česko do akceleračních zón musí pro splnění unijních pravidel umístit zdroje o celkovém výkonu alespoň tři gigawatty. „Stejné množství instalovaného výkonu se bude muset vejít na menší plochu,“ podotkl Koželouh.
