Článek
Zmrazení by se týkalo prezidenta, členů vlády, poslanců a senátorů i představitelů dalších institucí, soudců ne. Návrh podali poslanci ANO, SPD a Motoristů loni v listopadu. Platy a náhrady měly zůstat beze změny pět let, už od letošního ledna.
„Tady je automat, je to tak správně, my si nemáme rozhodovat o svých platech. Pokud povedeme zemi do hospodářského průšvihu, tak se nám mají platy snížit,“ řekl na výboru poslanec Jan Jakob (TOP 09).
Opozice připomněla, že se politici před zhruba deseti lety dohodli na navázání platů na výdělky v celé ekonomice. Upozornila také na pravidlo, podle něhož se při zadlužení státu na 50 procent hrubého domácího produktu platy zákonodárců sníží o pětinu.
Opoziční poslanci označovali předlohu za populistickou. Poslanci STAN a Pirátů v ní vidí snahu odvést pozornost od důležitých témat. Zmrazení podle poslance Jana Síly (SPD) vytvoří prostor pro dohodu o jiném nastavení platů.
Poslanci už podali i pozměňovací návrhy. Zákonodárcům by se o dvě pětiny snížily cestovní náhrady. Platy členů vlády a vládních poslanců by se podle jiného návrhu navázaly na schodek státního rozpočtu a mohly by se zvyšovat i snižovat až o 30 procent.
Kolik by politici dostávali
Podle současných pravidel by prezident mohl příští rok poprvé dostávat přes 400 tisíc korun měsíčně. Předsedové obou komor parlamentu a premiér by si polepšili o 15 400 korun na 324 100 korun, řadový poslanec o 5700 korun na 120 700 korun.
Výbor v úterý beze změn podpořil i rozpočty Senátu a prezidentské kanceláře. Senát má příští rok hospodařit se 793 miliony korun, o 59 milionů více než letos. Hrad má dostat 434,3 milionu korun, o 13 milionů více.
Rozpočet Sněmovny bude o 31 milionů nižší než letos. Kancléř Martin Plíšek uvedl, že se kvůli odložení investic přesunulo 30 milionů do provozních výdajů.
