Článek
Problém se točí kolem nitrocelulózy, známé též jako střelná bavlna. Vyrábí se chemickým procesem zvaným nitrace, při kterém se přírodní celulóza (získaná z bavlny) vystavuje působení silné směsi kyseliny dusičné a kyseliny sírové.
Po této úpravě se z přírodní látky stává vysoce hořlavý materiál, který působí jako pohonná látka. Po zapálení v komoře zbraně prudce hoří a mění se na obrovský objem horkých plynů, které vytlačí munici z hlavně s kinetickou energií potřebnou pro let na velké vzdálenosti.
Střelná bavlna se vyrábí z lintersů, což jsou krátká asi 10 mm dlouhá chlupatá vlákna, která zůstávají na bavlníkových semenech po odstranění hlavních vláken. Příze se z lintersů vyrábět nedá, ale protože obsahují kolem 90 procent celulózy, je to hodnotná surovina pro výrobu vysoce kvalitního papíru, filmu, ale především výbušnin.
A omezené zásoby jsou jednou z největších překážek, kterým NATO v současnosti čelí. Spojené státy si většinu lintersů pěstují doma, ale chtějí výrazně zvýšit jejich produkci.
Evropa má mnohem větší potíže, píše The Wall Street Journal. Na starém kontinentu farmáři vyměnili bavlnu za jiné plodiny už před mnoha staletími a země jsou nyní až z 80 procent závislé na dodávkách z Číny. Vzhledem k současnému geopolitickému napětí představuje tato závislost obrovské strategické riziko. Nyní zkoumají možnosti, jak tento nedostatek nahradit.
Řešení se nachází ve skandinávských lesích. Nitrocelulóza se může vyrobit z dřevní buničiny. Společnost Nammo ji vyrábí ve finské Vihtavuori. Například francouzská zbrojovka Eurenco na ni postupně přechází. Zbrojaři v USA a Kanadě jdou postupně stejným směrem. Přechod je ale pomalý a zatím není v plném rozsahu.
Problémem není jen nitrocelulóza, ale také TNT. Evropa má pouze jednu továrnu, která ho vyrábí, a ta je v Polsku.
„Můžete investovat do výroby, co chcete, ale největším problémem jsou klíčové vstupy, zejména nitrocelulóza a TNT,“ řekl Peter Russell ze společnosti Czechoslovak Group, předního evropského výrobce dělostřeleckých granátů ráže 155 mm.
Pro zajištění soběstačnosti je zásadní, aby Evropa vyvinula vlastní chemické kapacity, uvedl Thierry Francou, generální ředitel společnosti Eurenco. Výstavba nových muničních továren v Evropě je však výzvou vzhledem k současným právním a byrokratickým omezením.
Evropa musí více než zdvojnásobit svou současnou výrobní kapacitu, na 20 tisíc tun nitrocelulózy ročně, aby se ochránila proti nepředvídatelným událostem, uvádějí představitelé průmyslu.
„Musíme se mnohem více zaměřit na kratší dodavatelské řetězce,“ řekl Morten Brandtzæg, generální ředitel norsko-finské zbrojní společnosti Nammo. Čína a další země podle jeho slov „možná nemají stejné cíle jako my, ale sedí na kritickém dodavatelském řetězci“.
V oblasti nitrocelulózy je závislé na Pekingu i Rusko. Washington se tyto dodávky snaží narušit prostřednictvím sankcí uvalených na čínské firmy.
