Zdanění tichého vína závisí na lidovcích

„Ministr o celounijním řešení neformálně diskutoval na minulé Radě Evropské unie s ostatními kolegy, ale na jednotném řešení se neshodli. Nicméně otázka spotřební daně je primárně v gesci ministrů financí,“ řekl Právu mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) by miliardy navíc v rozpočtu uvítal, ale ani on jednání k vínu na evropské úrovni v plánu nemá. „Nemáme informaci, že by se tato otázka měla v nejbližší době otevírat na evropské úrovni,“ sdělila Právu mluvčí Petra Vodstrčilová.

Problematiku od září řeší pracovní skupina, jejíž součástí jsou i vinaři. „Resortům byly stanoveny úkoly a jejich plnění je předmětem jednání, které se bude konat 26. října. Ministerstvo financí má připravit variantní možnosti daně,“ uvedl Bílý.

Finance ale zatím své návrhy prozrazovat nechtějí. Jejich prvotní nástin nicméně podle Hospodářských novin počítá se třemi sazbami u tichého vína: nulovou, poloviční a plnou.

Daň by nadále neodváděli vinaři s produkcí do dvou tisíc litrů vína ročně. Do sto tisíc litrů ročně by se odváděla poloviční sazba, zhruba ve výši 11 korun na litr. Nad sto tisíc litrů by pak byla stejná sazba jako u perlivých vín a sektů, tedy 23,40 koruny na litr.

Ministr Výborný nedávno v rozhovoru pro Právo nechtěl předjímat, zda daň nakonec bude. Na zvěsti o tom, že to je v koalici prakticky dohodnuté, odvětil, že se jedná o mylné informace.

I mezi lidovci jsou ale někteří poslanci jasně pro zdanění vína spotřební daní, vedle platné 21procentní DPH. „Jako lékař pléduji pro jakékoliv opatření, které sníží spotřebu alkoholu v populaci. Musíme si uvědomit, že pití alkoholu v populaci je dlouhodobě na vysoké úrovni. Odhadem 1,5 až 1,7 milionu dospělých se nachází v kategorii rizikového pití alkoholu, v tom 800 až 900 tisíc osob spadá do kategorie škodlivého pití,“ řekl Právu poslanec KDU-ČSL Tom Philipp.

„Pokud bude shoda v koalici, jsem pro zavedení spotřební daně na veškerý alkohol. Výše daně je předmětem diskuse a musí být kompromisem přijatelným pro všechny,“ dodal jeho lidovecký kolega Jiří Carbol.

I podle místopředsedy STAN Lukáše Vlčka není možné, aby zůstalo víno nezdaněno. „Protože tím přicházíme o více než tři miliardy korun. Přes sedmdesát procent spotřeby je přitom import. Což je absurdní, stejně jako to, že nedaníme alkohol,“ míní Vlček.

Dodal, že souhlasí s podporou malých vinařů, kteří vyprodukují ročně do tisíce hektolitrů vína. „Těch je zhruba 1850 z celkem dvou tisíc vinařství, a od nich by stát nevybral víc než dvě stě milionů,“ dodal Vlček.

Podle něj jsou řešitelné i ostatní problémy s administrativou a vznikem celních daňových skladů, které vinaři kritizují.

Vinaři argumentují tím, že spotřební daň by vedla k nižší spotřebě. Ale to je přesně jeden z hlavních účelů toho, proč se spotřební daň zavádí. Stejně je tomu u jiného alkoholu či u tabáku, řekl Právu člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal.

„U výše daně je klíčové, že se platí jak pro dovoz, tak pro domácí produkci, přičemž domácí víno je u nás násobně dražší, takže procentuálně dopadne daň nejvíce na levné a nekvalitní dovozové víno,“ podotkl Stroukal.

„Dovozová vína dělají až sedmdesát procent spotřeby. Zejména maďarská, španělská a slovenská bývají výrazně levnější než ta česká. Spotřební daň je vázána na litr vína, takže její absence výrazně pomáhá nejlevnějším, nekvalitním vínům, která jsou spojená s rizikovou konzumací,“ souhlasí sociolog Daniel Prokop.

S ekonomem Jakubem Komárkem navrhl ponechat danění lihu a zvýšit spotřební daň na víno i pivo tak, aby efektivní sazba na litr čistého alkoholu v nápojích byla na 80 či 60 procentech zdanění alkoholu v lihovinách.

Sazbu pro víno a jiné nápoje s koncentrací alkoholu do 8,5 % by nastavili ve výši 26,60 Kč nebo mírněji 18,10 Kč za litr. U vína s alkoholem nad 8,5 % – typicky má víno kolem 12 procent – by litr zdanili 35,50 nebo 26,60 Kč.

Počítají s poloviční sazbou pro vinaře s produkcí do objemu tisíc hektolitrů ročně. „Navrhujeme také pro nejmenší vinaře do objemu sto hektolitrů zavést jiný, deklarativní režim správy daně, který omezí administrativu spojenou s daňovými sklady,“ dodal Prokop.