Článek
K tomu meziročně narostla průměrná výše vyplácené dávky z 1866 na 1975 korun měsíčně. Celkem na ni stát loni vynaložil 305,7 milionu korun, předloni to bylo 269,3 milionu.
„Ze statistik vyplývá, že se počet těchto dávek loni oproti průměru roku 2024 zvýšil přibližně o tisícovku. Průměrný počet vyplacených dávek za měsíc předloni činil 12 100, zatímco v roce 2025 dosáhl 13 200,“ sdělilo Novinkám ministerstvo práce a sociálních věcí.
Důvodem je podle něj zvýšení počtu dětí, jejichž rodiče mají na dávku nárok. „Dalším faktorem je vyšší informovanost o této dávce, zejména v souvislosti s prodloužením doby její výplaty,“ dodal úřad.
K tomuto prodloužení u dávky, jež má ochránit děti před nouzí, došlo od října. Doba se natáhla až na šest let. Předtím mohli lidé, kterým bývalí partneři a partnerky na společné děti neplatí, podporu pobírat čtyři roky.
Spory o vězení
Příjemci dávky tak smí dostávat od Úřadu práce až tři tisíce korun měsíčně, a to případně až do 26 let věku potomka. Podmínkou ale je, že rodič po dlužníkovi peníze vymáhá v exekuci nebo u soudu.
Neziskové organizace pomáhající samoživitelům a samoživitelkám přitom často pozorují, že neplatičů alimentů přibývá. Například Asociace neúplných rodin, která jim pomáhá dlužné alimenty bezplatně vymáhat v rámci projektu Vaše výživné.
„Když jsme projekt spouštěli, čekali jsme pokles poptávky po naší pomoci. Ale nárůst každý rok pokračuje stejným tempem. Situace v neplacení výživného se vůbec nemění, naopak bych řekla, že se zhoršuje. Vymahatelnost peněz v rámci exekucí není až tak úspěšná, jak bychom čekali,“ konstatovala ředitelka organizace Iveta Novotná.
Od nového roku se přitom zčásti podmínky pro neplatiče výživného uvolnily. Alespoň co se týká možnosti skončit kvůli tomu až za mřížemi. Neplacení alimentů přestalo být trestným činem, neboť podle minulého vedení ministerstva spravedlnosti pobyt ve vězení nijak nenapomáhá tomu, aby odsouzení své povinnosti plnili. Trestné jsou jen případy, kdy neplacení alimentů vystaví vyživovaného člověka nebezpečí nouze.
Současné vedení ministerstva to chce ale opět změnit. „Zájem dětí je na prvním místě. Proto plnou trestnost neplacení výživného co nejdříve do trestního zákoníku vrátíme,“ uvedl ministr Jeroným Tejc (za ANO). Tisíce dětí podle něj doposud získávaly výživné jen proto, že jejich neplatící rodiče pod bezprostřední pohrůžkou trestu začali nakonec platit.
S tím souhlasí i Novotná. „To, že se částečně dekriminalizoval trestný čin zanedbání výživy, nebylo úplně vhodné. Často stačilo, když rodič pečující o dítě podal trestní oznámení a neplatící rodič měl přijít podat vysvětlení. Začal pak platit,“ dodala.
