Článek
NKÚ poukázal na skutečnost, že po loňských povodních sice vláda navýšila rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun, ale na úhradu škod šlo pouze 15,6 miliardy korun a čerpáno reálně bylo jen 3,5 miliardy korun. Zbytek byl podle NKÚ využit na jiné účely.
Rozpočet sanovaly i příjmy z daně z neočekávaných zisků, tzv. wind-fall tax. „V roce 2024 dosáhly 36,7 miliardy korun. Velkou část těchto příjmů vláda přitom nevyužila v souladu s původním záměrem – tedy na kompenzace drahých energií,“ upozornil NKÚ na daň, která z větší části připadla na bedra polostátního energetického gigantu ČEZ a zejména na jeho minoritní akcionáře.
Budeme si muset říct, na co opravdu máme a co budeme muset oželet
Zásadní zlepšení hospodaření státu nepřinesl ani konsolidační balíček. Skokově, o 30 procent, na 88,5 miliardy korun pak vzrostly výdaje na obsluhu státního dluhu.
„Veřejný dluh v poměru k HDP od roku 2020 – na rozdíl od většiny zemí EU – v ČR stále rostl. Jeho podíl na HDP dosáhl loni úrovně 43,6 procenta (tj. téměř 3,5 bilionu korun) a přiblížil se tak hranici dluhové brzdy,“ připomněl NKÚ a dodal, že politiky čekají „těžká dilemata“ ohledně toho, na co stát ještě bude mít.
Například plánované navýšení investic na obranu se tak neobejde bez seškrtání jiných investic. „Budeme si muset říct, na co opravdu máme a co budeme muset oželet, kde můžeme ušetřit a co budeme muset škrtnout. Bez tvrdých dat a nepříjemných rozhodnutí hrozí, že budoucnost bude ještě dražší. A chudší,“ dodal k datům prezident NKÚ Miloslav Kala.
NKÚ rovněž připomněl, že hodinová mzda v ČR dosahuje přibližně poloviny průměru EU a reálná mzda v Česku zaznamenala, stejně jako ve Švédsku, nejvyšší pokles v zemích OECD.
Schodek rozpočtu byl loni 271,4 miliardy korun, přičemž původně byl naplánován o více než 10 miliard vyšší.
