Hlavní obsah

Vyšší sazby mají v EU jen Chorvati a Maďaři

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vlna zdražování se žene napříč celou Evropou. Většina centrálních bank včetně Evropské centrální banky (ECB) však na rozdíl od ČNB nechává své sazby nízko, ECB dokonce na nule. Vyšší sazby v EU mají jen v Chorvatsku a Maďarsku.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ilustrační foto

Článek

„Jiné centrální banky jsou k inflaci více tolerantní. Čas ukáže, zda je politika ČNB správná,“ řekl Právu ekonom Lukáš Kovanda. „V rámci Evropské unie Česká republika vyčnívá,“ potvrdil Štěpán Křeček z BHS. „Nicméně ke zvyšování úrokových sazeb se postupně bude uchylovat stále více zemí,“ domnívá se.

Poukázal na to, že minulý týden zvýšilo základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu Norsko, ovšem z nuly. Jedná se ale o první zemi z takzvané G10, která sazby zvedla.

V Evropě vedle ČNB zvedá úroky maďarská centrální banka, jež v září svoji základní úrokovou sazbu zvýšila o 0,15 procentního bodu na 1,65 procenta. V Chorvatsku platí ještě vyšší sazba, 2,5 procenta.

Česká ekonomika vzrostla o 8,1 procenta

Ekonomika

Například polští centrální bankéři ale rovněž drží sazby nadále u nuly, přestože je v Polsku inflace pětiprocentní, tedy vyšší než v ČR. Nulová sazba je také v Bulharsku nebo ve Švédsku.

Nulu zachovává i ECB, která opakuje, že růst cen je vyvolán dočasnými faktory a příští rok inflace poleví, jelikož se ceny energií budou stabilizovat a výpadky v dodavatelských řetězcích se narovnají. Inflace v eurozóně v srpnu vzrostla na tři procenta z červencových 2,2 procenta. V ČR byla inflace vyšší – 4,1 procenta.

Podle mluvčí ČNB Markéty Fišerové inflační tlaky v ČR plynou více ze silné domácí spotřeby, kterou může centrální banka ovlivnit včasnou a vhodně nastavenou měnovou politikou, tedy zvyšováním sazeb.

V Turecku 18 procent

Fišerová rovněž zdůraznila, že jen část inflace je dána externím nákladovým šokem, tedy zdražením ropy, energií, materiálů a komponent na globálních trzích vlivem nedostatečné nabídky kvůli pandemii.

Česká ekonomika byla ve specifické situaci ještě před covidem – měla nízkou nezaměstnanost, nedostatek pracovní síly a silně napjatý trh práce. Ani americký Fed se zvyšováním úroků nespěchá, přitom v USA překračuje míra inflace pět procent. Ve světě nicméně existuje řada zemí s dvoucifernými úrokovými sazbami.

„Například v Turecku došlo v březnu ke zvýšení úrokové sazby o dva procentní body na 19 procent. Následně v září došlo ke snížení úrokové sazby o procentní bod na 18 procent,“ připomněl Křeček.

Británii hrozí na podzim ekonomická bouře

Evropa

Reklama

Výběr článků

Načítám