Článek
„Když se zvyšuje dopravní obslužnost, je to rozhodně podnět ke zvyšování cen nemovitostí,“ uvedl pro Novinky Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Dufek ale dodává, že s ohledem na složitý systém povolování je otázka, kdy se budování vysokorychlostní železnice s rychlostí až 320 kilometrů za hodinu skutečně naplno rozběhne, a kdy tedy začne mít vliv i na cenovky domů a bytů.
Podle ministerstva dopravy by stavba zmíněného prvního skutečně vysokorychlostního úseku mezi Prosenicemi u Přerova a Ostravou-Svinovem měla začít v roce 2028.
Vysokorychlostní tratě slibují výrazné zkrácení cest do velkých měst. Stát předpokládá, že do hodiny jízdy mají být z většiny země dostupná tři největší města – Praha, Brno a Ostrava. Například z Ústí nad Labem by se do Prahy dalo dojet už za 25 minut, nyní cesta trvá přes hodinu. Dojíždět z Jihlavy do Brna pak půjde za 35 minut místo současných takřka dvou hodin.
Do roku 2050 by v Česku mělo vzniknout až 767 kilometrů vysokorychlostních tratí. Není však jisté, zda projekt nenabere další zpoždění. I proto se zatím její dopady v cenách nemovitostí neprojevují. Byty ve městech, kudy by dráha měla vést, podle dat největšího inzertního webu Sreality zdražují zhruba podobně jako průměr v jednotlivých krajích.
Menší města budou atraktivnější
Mezinárodní zkušenosti ale naznačují, že potenciál vysokorychlostních vlaků zahýbat trhem s bydlením je obrovský. Například studie na vzorku 285 měst v Číně zjistila, že ceny v oblastech obsluhovaných novou železnicí rostly zhruba o deset procent rychleji než jinde. Rychlejší růst cen proti průměru zaznamenali i po zprovoznění vysokorychlostních tratí ve Španělsku nebo některých francouzských městech.
Vliv na nemovitostní trh se ale projevuje až poté, co jsou tratě zprovozněné, nikoli ve chvíli, kdy jsou stále jen ve stadiu úvah jako v Česku. Zároveň se ukazuje, že ceny rychleji rostou v menších a středně velkých městech, která se díky vlakům stávají atraktivnější pro nové obyvatele.
V Česku by se díky vysokorychlostním tratím mohly zhodnotit byty a domy například v oblastech jako Roudnice nad Labem, Louny nebo Ústí nad Labem. Dopad ale mohou pocítit třeba také Pardubice, které už nyní těží z dobrého spojení s Prahou.
Vliv nových projektů na ceny nemovitostí ukazují i české zkušenosti s otevíráním nových dálnic a běžných vlakových tratí. I ty mají na města, která spojují s většími centry, zásadní dopad. Podle realitní služby Bezrealitky nemovitosti poblíž těchto nových dopravních staveb zdražovaly v posledních pěti letech až o 30 procent rychleji ve srovnání s krajským průměrem.
„Největší dopady jsou tam, kde dálnice zkrátila dojezd v rozmezí deset až patnáct minut do nejbližší krajské metropole,“ konstatoval šéf služby Martin Ponzer.
„Druhý nejvyšší růst jsme zaznamenali tam, kde železnice spojila atraktivní regionální centrum s hlavním městem. To přitáhlo především rodiny, které hledají kombinaci bydlení mimo velkoměsto, ale zároveň potřebují rozumnou dojezdovou dobu,“ dodal.
K rychlejšímu tempu zdražování navíc přispívá i to, že ceny rostou z nízkých základů. To bude i případ některých lokalit na chystaných vysokorychlostních trasách. Nízké ceny nemovitostí jsou například ve městech v Ústeckém kraji.
Úleva pro Prahu?
Zkušenosti ze zahraničí naznačují, že právě Ponzerem zmiňovaný efekt, kdy se lidé rozhodnou stěhovat mimo hlavní město, by mohl po dokončení vysokorychlostní tratě pomoci ochladit přehřátý nemovitostní trh v Praze.
K podobnému efektu došlo například v Japonsku. Studie zaměřující se na vývoj v letech 1964 až 2010 ukázala, že vysokorychlostní tratě přispěly k ochotě lidí bydlet mimo největší metropole, což v nich snížilo tlak na růst cen nemovitostí. Ty sice neklesaly, rostly ale pomaleji, než by tomu bylo bez nové dráhy.
Dufek nicméně upozorňuje, že v Česku může sílu podobného efektu ovlivňovat i to, jak nákladné využívání vysokorychlostní železnice bude. „Ceny jízdného budou dražší než u klasické železnice. Rozhodně to nemusí být tak, že lidé budou dojíždět do Prahy z jiných měst pravidelně,“ prohlásil.
Podobný problém se projevil například na Tchaj-wanu, kde nastavili cenu jízdenky natolik vysoko, že si ji běžní lidé měli problém koupit. To dopady na nemovitostní trh prakticky vynulovalo.
