Článek
Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlas k chystané stavbě prvního úseku vysokorychlostní železnice mezi Prosenicemi u Přerova a Ostravou-Svinovem. V úterý to oznámil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Vysokorychlostní trať je určena pouze pro osobní vlaky. Jezdit po ní budou moci rychlostí až 320 kilometrů za hodinu, nyní je to o polovinu méně.
„Náročný proces hodnocení například prokázal, že provoz na plánovaných úsecích trati nezpůsobí překračování platných hlukových limitů,“ uvedl Hladík. Mezi podmínkami ministerstva je například prodloužení některých plánovaných estakád kvůli ochraně mokřadů.
Stanovisko pro posuzováni vlivu stavby na životní prostředí EIA je důležitým podkladem pro rozhodování v územním a stavebním řízení, úřady se jím musí řídit.
Dvoukolejná vysokorychlostní trať mezi Brodkem u Přerova a Ostravou-Svinovem bude měřit 74 kilometrů, souhlasné stanovisko EIA se týká 63 kilometrů dlouhého úseku mezi Prosenicemi a Ostravou. Stavba celé trati si vyžádá investici 60 až 80 miliard korun.
VRT Moravská brána
Kladné stanovisko ministerstva životního prostředí znamená, že Správa železnic může zahájit výkup pozemků. Její zástupci chtějí s majiteli jednat co nejdříve, některé kontaktovali už s předstihem.
„Schválení EIA nás posouvá do další fáze projektu vysokorychlostní tratě, která výrazně zvýší kapacitu železniční infrastruktury na Moravě. Zároveň s přípravou řešíme financování schváleného úseku, který jako vůbec první projekt na železnici chceme stavět formou partnerství veřejného a soukromého sektoru,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Zahájení stavby je v původním harmonogramu plánováno na rok 2026 a zabere asi šest let. Rozhodnutí ministerstva obsahuje stále původní termín, už nyní je ale jasné, že se do země kopne později. Loni vládou schválný materiál počítá s rokem 2028.
První úsek vysokorychlostní trati má být později součástí páteřního spojení mezi Prahou, Brnem a Ostravou. Naváže na něj také přeshraniční část, která propojí Česko s Polskem směrem na Katovice a Varšavu.
O stavbě rychlé železnice se v Česku mluví desítky let, první konkrétní plán schválila v roce 2017 vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). S výstavbou se tehdy počítalo už v letošním roce 2025.
Podle plánu by na české železnici do roku 2050 mělo vzniknout až 767 kilometrů vysokorychlostních tratí. Zda se tak stane, je otázkou.
Už minulý týden byla zahájena také stavba rychlostní železnice mezi Brnem a Přerovem. Na této trati budou vlaky jezdit rychlostí 200 kilometrů v hodině, což je na hranici konvenční a vysokorychlostní trati. Nepůjde tak o plnohodnotnou vysokorychlostní trať, stane se ale součástí tuzemské sítě rychlých spojení. Na obou koncích totiž má být na vysokorychlostní tratě napojena.
