Hlavní obsah

Povinné zveřejnění mzdy v inzerátech nebude. Ministerstvo práce ale navrhlo změny v pohovorech

Aktualizováno

Zaměstnavatelé budou muset od příštího roku sdělit uchazečům o práci minimální výši jejich mzdy ještě před jednáním o uzavření smlouvy. Na rozdíl od některých evropských zemí ale tuto informaci nebudou muset uvádět už v inzerátech. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo k připomínkám odborům i dalším úřadům.

Foto: Novinky

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) už v polovině března upozornil, že Česko přijme evropskou směrnici v minimalistické verzi.

Článek

Novela se opírá o evropskou směrnici o transparentním odměňování. Ta požaduje, aby uchazeči o práci dostali informaci co nejdříve, a to třeba už v inzerátech. Na Slovensku mají firmy tuto povinnost už několik let.

Podle novely ale bude muset zaměstnavatel informovat uchazeče nejpozději před zahájením jednání o uzavření pracovní smlouvy. Týkat se to má i dohod, nejen klasických pracovních smluv. „Bezpečným způsobem splnění povinnosti bude například poskytnutí informace uchazečům o zaměstnání při prvním kontaktu zaměstnavatele s nimi,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě.

Návrh však přesně nestanovuje, že by to mělo být už před prvním kolem pohovoru. Například odbory s tím nejsou příliš smířené. „Člověk by se měl dozvědět, v jakém rozmezí se bude pohybovat jeho mzda nebo plat, už na začátku, aby se mohl rozhodnout, zda mu stojí za to se o místo ucházet,“ řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podrobněji se odboráři k novele vyjádří, až ji prostudují.

Oproti tomu zástupci zaměstnavatelů se tomu od počátku bránili. Požadovali, aby bylo nutné zveřejňovat výši platu až při jednání o pracovní smlouvě, ne už při náboru. „Většinou se mzda stanovuje, až když firma ví, co všechno jí může daný uchazeč nabídnout, jaké jsou jeho skutečné zkušenosti a znalosti,“ konstatoval prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký.

Současně návrh novely zakazuje, aby se případní zaměstnavatelé ptali uchazečů na jejich současnou mzdu. Od toho totiž často odrážejí své nabídky. Člověku tak nakonec nabídnou méně, než by nabídli jinému uchazeči, i když oba budou mít stejné zkušenosti. „Cílem je snížit informační asymetrii mezi zaměstnavatelem a uchazečem o zaměstnání,“ uvedl úřad.

Vyrovnání podmínek pro ženy

Novela dále zavádí povinnost zaměstnavatele na písemnou žádost zaměstnanci poskytnout do dvou měsíců informaci o jeho vlastní odměně za práci a o průměrné výši výplat na obdobných pozicích, a to vše rozdělené podle pohlaví. Má to zajistit, aby ženy nedostávaly za svou práci nižší mzdu než jejich mužské protějšky.

„Zaměstnavatel bude mít právo omezit zaměstnance v nakládání s poskytnutými údaji, s výjimkou informace o jeho vlastní odměně. Pokud by poskytnutí informací vedlo k odhalení individuální odměny jiného zaměstnance, budou údaje poskytnuty pouze veřejnému ochránci práv,“ stojí v důvodové zprávě.

Zaměstnavatelé budou muset vypracovat systém odměňování zajišťující stejnou odměnu za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

„Systém má vycházet z objektivního rozdělení prací do skupin podle jejich hodnoty, a to na základě kritérií již obsažených v zákoníku práce – složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Tento systém zároveň stanoví způsob odměňování, formu a složky odměny i způsob jejich odstupňování,“ uvedlo ministerstvo.

K tomu, aby se návrh dostal do právního řádu, musí projít nejprve připomínkami, pak ho musí schválit vláda a zákonodárci a podepsat prezident. Ve Sněmovně má vládní koalice pohodlnou většinu, je proto pravděpodobné, že hlasováním projde.

Výběr článků

Načítám