Článek
Objem dluhopisů, které vlády od začátku roku prodaly, je vyšší než v první polovině roku 2020. Tehdy si země půjčovaly na financování podpory svých ekonomik v době lockdownů souvisejících s pandemií covidu-19.
Rozpočtové deficity se zvyšují už od globální finanční krize. V době pandemie prudce vzrostly, když centrální banky snížily úrokové sazby na historická minima. Nyní se deficity znovu prohlubují s tím, jak vlády zvyšují výdaje na obranu a snaží se chránit domácnosti před cenovými šoky způsobenými konfliktem na Blízkém východě. Další tlak na veřejné finance vytváří stárnutí populace a současný růst úrokových sazeb.
„Hlavním důvodem zvýšeného objemu emisí dluhopisů jsou především rostoucí veřejné výdaje, a tím i vyšší potřeba financování,“ řekl hlavní analytik společnosti Danske Bank Jens Peter Sörensen. Jako příklady zmínil vyšší výdaje na armádu, infrastrukturu a přechod na čistší zdroje energie.
Německo a další země vyčlenily stovky miliard eur na nákup zbraní a munice. Evropská unie uvolnila svá fiskální pravidla, aby členským státům umožnila zvýšit výdaje na obranu a na energetické projekty zaměřené na omezení spotřeby fosilních paliv.
Objem prostředků získaných prostřednictvím syndikovaných emisí je však výrazně nižší než objem dluhopisů prodaných při běžných státních aukcích. To platí zejména proto, že americké ministerstvo financí vydává dluhopisy výhradně prostřednictvím standardních aukcí.
V řadě dalších zemí, především v Evropě, je ale běžnou praxí najmout banky, které dluhopisy prodají investorům formou syndikované emise. Tento postup může být v obdobích zvýšené kolísavosti na finančních trzích méně rizikový a správcům státního dluhu zároveň poskytuje větší kontrolu nad načasováním prodeje.