Článek
O nárok na rady mohou podle vládní verze zákona přijít lidé s dočasnou ochranou nebo zvláštním dlouhodobým pobytem, což jsou prakticky výlučně uprchlíci z Ukrajiny. Ti dosud mohou stejně jako kdokoli jiný využívat služby v takzvaných kontaktních místech, tedy poradenských centrech zřízených na vybraných obcích.
Vláda nyní chystá pozměňovací návrh, který by měl některé parametry zákona změnit. „Součástí této připravované úpravy je i řešení situace osob s dočasnou ochranou,“ uvedla mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Lukášová. Na úpravě pracuje i resort práce a sociálních věcí. Koalice jej musí předložit během druhého čtení.
Na opomenutí ukrajinských uprchlíků upozornila Platforma pro sociální bydlení. Ta dlouhodobě sleduje počty lidí, kteří žijí v nevyhovujícím bydlení nebo jim problémy hrozí.
Přesný počet Ukrajinců s těmito potížemi Platforma neeviduje, ale její pracovník Mikoláš Opletal odhaduje, že by se potíže mohly týkat i vyšších desítek tisíc osob. Celkem je v Česku zhruba 400 tisíc ukrajinských uprchlíků.
„Bude to vyšší procento lidí než v běžné populaci, protože jsou to lidé vykořenění ze svých domovů. Často končí na ubytovnách,“ uvedl Opletal.
Rady nebudou pro všechny
Zákon o podpoře bydlení prosadila předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Měl pomoci primárně lidem, kteří jsou v takzvané bytové nouzi, tedy bez domova, na ubytovnách nebo v jinak nevyhovujícím bydlení. Úkolem zákona je mimo jiné zajišťovat bydlení ve zvýhodněných nájemních bytech nebo nabídnout rady těm, kterým z různých důvodů potíže s bydlením hrozí.
Právě služby poradenských center ale chce kabinet omezit. Podle vládní novely by je mohli využívat jen lidé, kteří nemají vyhovující bydlení nebo jim problém hrozí v následujících třech měsících. Poradny by zároveň pomáhaly jen lidem s trvalým pobytem v daném místě, případně těm, kteří tam prokazatelně žijí, studují nebo pracují nejméně dva roky.
Omezování přístupu k poradenství je podle dřívějších vyjádření ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) potřeba. Chce tím zajistit, že pomoc dostanou ti, kteří ji skutečně potřebují, a obce nebudou nahrazovat činnost realitních kanceláří.
To část radnic kritizuje. Například podle Kateřiny Dobrozemské (ProOlomouc a Piráti), náměstkyně primátora Olomouce, krok nedává smysl. „Víme, že prevence je vždy levnější než řešení ztráty bydlení,“ dodala.
Vláda Andreje Babiše (ANO) chtěla zákon původně osekat ještě více. Zvažovala například odklad či úplné zrušení garancí pro pronajímatele, které je mají motivovat k poskytování bytů lidem v nouzi. Od podobných kroků ale kabinet nakonec ustoupil. V případě přílišné demontáže zákona by totiž Česko mohlo přijít až o 9,5 miliardy korun z evropských peněz.
