Článek
Krátce po loňských volbách odmítla Sněmovna návrh bývalé koalice s nižším deficitem, podle nové většiny v něm chyběly výdaje zhruba za 96 miliard korun. Babiš a jeho lidé poté oznámili, že připraví vlastní návrh, s jakými prostředky v novém roce hospodařit.
V pondělí vláda nový návrh schválila. „Přidáváme 26 miliard na dopravní infrastrukturu nebo 17 miliard na mandatorní výdaje,“ oznámila na síti X ministryně financí Alena Schillerová (ANO), k jakým číslům koaliční kabinet zahrnující ministry za ANO, SPD a Motoristy došel.
Schillerová tvrdí, že na provozu státu ušetří deset procent. „Výsledkem je deficit 310 miliard, tedy pouze o 24 miliard více než byl původní zcela nereálný schodek. Těchto 24 miliard jde navíc kompletně na prorůstové investice,“ dodala šéfka státní kasy.
Novinkám minulý týden řekla, že ve Sněmovně problémy se schvalováním rozpočtu vzhledem k pohodlné většině vládních poslanců neočekává. „Věřím, že podle nového rozpočtu začneme hospodařit před koncem března,“ doplnila.
Od začátku ledna funguje Česko v rozpočtovém provizoriu, které omezuje investice, dotace a další nemandatorní výdaje. Návrh rozpočtu mají poslanci začít projednávat 4. února, schvalovat by ho měli 11. března.
Loni dosáhl deficit státního rozpočtu 290,7 miliardy korun. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je pro letošní rok maximální povolený deficit asi 237 miliard korun.
Pravidla se nezměkčí, tvrdí ministerstvo
Babišova vláda chce nyní pravidla upravit podle nových evropských, která odrážejí daleko horší zadlužení velkých evropských ekonomik, jako jsou Francie či Itálie. Tato evropská pravidla řeší situaci států, jejichž zadlužení přesahuje 60 procent hrubého domácího produktu nebo deficit nad tři procenta HDP. Ani jedno se Česka netýká.
„Budeme udržovat deficit rozpočtu bezpečně pod třemi procenty HDP, abychom nepřekračovali takzvaná maastrichtská kritéria,“ ujistila v rozhovoru pro Novinky Schillerová. Co se týká zadlužení Česka, na konci loňského třetího čtvrtletí dosahovalo podle Eurostatu 43,1 procenta.
Podle mluvčího ministerstva financí Michala Žurovce je nynější novela týkající se rozpočtových pravidel čistě technická. „Česko má do roku 2028 schválenou trajektorii růstu takzvaných čistých výdajů, která je stanovena konzistentně se strukturálními deficity podle stávající podoby zákona. Takže tento zákon sám o sobě fiskální mantinely nikterak nerozvolňuje,“ sdělil Novinkám.
Dosud platný zákon stanovuje výdajové rámce státního rozpočtu na základě maximální hodnoty strukturálního salda sektoru veřejných institucí, tedy výsledku hospodaření očištěného o vliv hospodářského cyklu a mimořádné dopady.
Loni mohl být maximální strukturální schodek 2,25 procenta hrubého domácího produktu. Letos by měl dosahovat maximálně 1,75 procenta HDP, příští rok nanejvýš 1,25 procenta HDP a v dalších letech zákon omezuje strukturální schodek na jedno procento HDP.
Tyto limity ovšem vládní novela ze zákona odstraňuje.
„Limity se odstraňují, protože v evropských pravidlech již nejsou takto definované. Čisté výdaje nahrazují strukturální deficity a mají stejný cíl – dlouhodobá udržitelnost veřejných financí,“ uvedl Žurovec.
Čisté výdaje představují celkové výdaje státního rozpočtu a dalších veřejných institucí očištěné například o náklady na obsluhu státního dluhu, změny daňových zákonů a jiná opatření, která mění výši příjmů, dále i státní výdaje na programy EU.
