Článek
Vyplývá to z Indexu finančního zdraví a prosperity, který sestavuje Česká spořitelna, portál Evropa v datech a Sociologický ústav Akademie věd. Nejlépe si v žebříčku vedli Nizozemci a nejhůře dvacátí sedmí Bulhaři. Sousední Němci jsou na devátém a Slováci na 24. místě.
Za propadem Česka stojí zejména nárůst podílu nízkopříjmových domácností bez finanční rezervy z téměř 57 procent na mírně přes 60 procent. „Podstatným dopadem nárůstu nízkopříjmových domácností přitom může být nárůst duševních problémů,“ varovali autoři Indexu.
Česko se propadlo na 16. příčku
V parametru nízkopříjmových domácností bez rezervy se Česko propadlo v unijním srovnání z dvanácté na šestnáctou příčku. Změna jejich podílu ale nemusí znamenat, že se změnila také jejich situace. Mezi nízkopříjmové se přitom řadí ty, jejichž příjem se pohybuje pod 60 % mediánu mezd. To bylo v Česku loni 18 162 korun měsíčně na jednotlivce.
„Mediány mezd se ale mezi státy liší a 60 procent nereflektuje jednotný standard a mění se také v čase. Proto se v čase mění skupina lidí, kterou Eurostat označuje jako nízkopříjmovou,“ vysvětlil analytik PAQ Research Michael Škvrňák.
Mezi českými domácnostmi bohužel také přibylo takových, které nedokázaly včas platit účty za základní služby, jako jsou energie nebo voda. A to z z 1,9 na 2,6 procenta. Přesto si v tomhle ohledu Česko meziročně udrželo druhou příčku v EU a tato oblast finančního zdraví tak zůstává indikátorem s vůbec nejlepším výsledkem. Lépe si vede pouze celkový premiant Nizozemsko.
V případě nízkopříjmových domácností jsou symptomy deprese nebo úzkosti zhruba třikrát častější než ve zbytku společnosti
I zde se potvrzuje znevýhodněná pozice nízkopříjmových domácností, protože v této příjmové hladině mělo se včasným placením služeb problém dokonce až 12,1 procenta domácností. Potenciální nárůst podílu nízkopříjmových domácností bez finanční rezervy může mít dopad nejen na volební preference, ale třeba také na duševní zdraví. „V případě těchto domácností jsou symptomy deprese nebo úzkosti zhruba třikrát častější než ve zbytku společnosti,“ upozornil Škvrňák.
Přibylo nákupů ve slevách
Oproti tomu celkový dluh českých domácností vůči jejich celkovým příjmům se snížila z 59 na 53 procent.
„Pokles dluhu vůči příjmům domácností je spíše dán tím, že si bohatší domácnosti půjčují na hypotéky, než zadlužováním nízkopříjmových domácností. Dluhy na hypotékách mají totiž obvykle vyšší hodnotu než ostatní dluhy domácností. A došlo k poklesu počtu nových hypoték,“ dodal Škvrňák.
V posledních letech se také postupně mírně zmenšuje část výdajů domácností, která připadá na nákup potravin a energií. Zatímco v roce 2022 z celkových výdajů od domácností putovalo na jídlo 14,6, loni to bylo 13,6 procenta.
Domácnosti přestaly hromadit zásoby. Zároveň snížily poptávku po luxusních potravinách. V rámci základních potravin zvyšovaly podíl levnějších výrobků
Podle ekonomky Jany Matesové stojí za snížením podílu výdajů za potraviny změna spotřebitelského chování Čechů v návaznosti na vysokou inflaci, která se projevila u potravin nejvýrazněji v letech 2022 a 2023.
„Domácnosti přestaly hromadit zásoby, a tím zvyšovat poptávku. Zároveň snížily poptávku po luxusních potravinách. V rámci základních potravin zvyšovaly podíl levnějších výrobků a privátních značek řetězců na úkor značkových výrobků a zejména navyšovaly podíl nákupů ve slevách,“ řekla.
Narostly náklady na bydlení
Na pokles podílu výdajů za potraviny měla vliv také skutečnost, že u některých dalších výdajových položek domácností ceny rostly rychleji. Především narostly celkové náklady na bydlení včetně vodného a stočného a ceny energií po ukončení Úsporného tarifu a zastropování cen elektřiny a plynu.
Tuzemské domácnosti tak zůstávají mezi těmi, jejichž rozpočty výdaje na energie zatěžují v EU nejvíce. A to i přes mírný pokles, když se v roce 2022 se energie podílely na výdajích z 6,8 procenta a loni už už jen ze 6,6 procenta. Přesto se oproti loňskému ročníku propadly o čtyři příčky až na 24. pozici.
„Nijak slavně si nevedeme, ani když přijde na to, jak vysoký podíl na celkových finančních prostředcích představují investice,“ popsala situaci analytička Evropy v datech Hana Vincourová.
Nadále platí, že nejvíce finančních prostředků si Češi uchovávají na netermínovaných účtech u bank. „Na konci května 2025 na nich české domácnosti měly uloženo 2,9 bilionu korun, z toho 47 procenta bylo na běžných účtech,“ konkretizovala to Tereza Hrtúsová z České spořitelny.
