Článek
Návrh teď zamíří do Sněmovny. Mladé chce kabinet k dlouhodobému spoření motivovat výrazně vyšší státní podporou. Lidé do 30 let budou dostávat 40 procent svého měsíčního vkladu místo současných 20 procent. Při maximálním podporovaném vkladu 1700 korun tak může státní příspěvek dosáhnout 680 korun měsíčně. U dětí se zároveň sníží hranice vkladu, od kterého vzniká nárok na příspěvek, z 500 na 100 korun měsíčně.
Vláda si od toho slibuje, že lidé začnou u sebe i dětí na zajištění v důchodu myslet výrazně dříve než nyní. Čím delší dobu totiž peníze pracují, tím větší význam má jejich zhodnocení a složené úročení.
Novela zároveň zmírní jednu z hlavních bariér pro mladé: peníze nebude nutné nechat v penzijním spoření až do důchodu. Lidé do 36 let budou moci po nejméně deseti letech spoření jednorázově vybrat až třetinu vlastních vkladů a jejich zhodnocení bez sankce či dodatečného zdanění. Zbytek úspor budou moci dál investovat na penzi.
Novým klientům budou penzijní společnosti jako první a nejjednodušší volbu nabízet takzvanou strategii životního cyklu. Ta předpokládá, že v mladším věku bude penzijní spoření více využívat akciové investice, které mají vyšší potenciál výnosu, ale také více kolísají. S blížícím se důchodem se má podíl rizikovějších investic postupně snižovat a peníze se přesouvat do konzervativnějších nástrojů. Do věku 50 let má být při využití této strategie tři čtvrtě aktiv v akciích. Klienti si ale budou moci zvolit i jinou investiční strategii.
Kabinet zároveň výrazně zasáhne do poplatků penzijních společností. U transformovaných, konzervativních, smíšených a dynamických fondů zruší poplatek za zhodnocení a maximální poplatek za správu stanoví na 0,5 procenta ročně. Výjimkou zůstanou alternativní fondy, u nichž se pravidla poplatků nemění.
„Snížení poplatků se samozřejmě bankám a penzijním společnostem nebude líbit, ale poradí si s ním stejně jako si poradili se snižováním a eliminací poplatků u běžných bankovních služeb,“ prohlásila už v červnu ministryně financí Alena Schillerová (ANO).