Článek
Úzká trasa mezi Perským a Ománským zálivem patří k nejdůležitějším námořním cestám světa – běžně jí prochází přibližně pětina světových dodávek ropy a významná část zemního plynu. Blokovaná je od konce února, kdy Izrael a USA zaútočily na Írán. Prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně.
„Vítáme zprávy o dohodě, ale před obnovením provozu potřebujeme další podrobnosti, zejména ohledně odminování,“ uvedla japonská asociace rejdařů. U průlivu stojí 38 lodí napojených na Japonsko.
Nedělní dohoda mezi USA a Íránem má vést k ukončení bojů a znovuotevření průlivu, detaily ale nejsou známé. Memorandum bude podle amerických médií podepsáno v pátek ve Švýcarsku, ve stejný den se má podle Trumpa otevřít i průliv. To ovšem neznamená, že se tak opravdu stane – obnova provozu závisí na kontrole tras a odminování.
Podle agentury Reuters proplul v pondělí Hormuzem tanker Disha s nákladem zkapalněného plynu pro indickou společnost Petronet. Šlo o první loď po oznámení dohody. Již před tím ale průlivem občas nějaký tanker proplul.
Čeká se na praktické informace
Rejdaři čekají hlavně na praktické informace: kudy přesně se bude jezdit a zda jsou plavební trasy zkontrolované a bez námořních min. Řeší se také pojištění – loď i náklad mají vysokou hodnotu a plavba oblastí s válečným rizikem může být výrazně dražší. Podle společnosti Kpler, na niž odkazuje agentura Bloomberg, je v Perském zálivu připraveno k odjezdu téměř šest stovek plavidel.
Opatrnost velkých dopravců zůstává. „Nedá se předpokládat, že se Hormuz vrátí do předválečného stavu,“ řekl agentuře Reuters šéf francouzské rejdařské skupiny CMA CGM Rodolphe Saadé. Mnozí dopravci se průlivu během blokády vyhýbali a posílali lodě delší a dražší trasou kolem Afriky.
Konflikt s sebou nese i širší ekonomické dopady. Prudký růst cen ropy hrozí podle agentury Bloomberg novou vlnou globální inflace, která by mohla zbrzdit hospodářský růst. Při úderech navíc podle íránské organizace pro lidská práva HRANA se sídlem v USA zahynulo nejméně 3500 lidí a přes 20 tisíc bylo zraněno.
Podle Mezinárodního měnového fondu válka vážně narušila ekonomiky zemí v okolí konfliktu a zhoršila vyhlídky států, které se teprve zotavovaly z předchozích krizí. Dopady budou záviset na délce války, jejím rozsahu a škodách na infrastruktuře a dodavatelských řetězcích. Fond zemím doporučil pečlivě volit kroky ke zvládnutí šoku a slíbil jim poradenství i finanční pomoc.
Obzvlášť ohrožené jsou podle fondu země s nízkými příjmy, kde vyšší ceny potravin a hnojiv mohou zhoršit dostupnost jídla. Ty by potřebovaly větší pomoc ze zahraničí – mnoho bohatších států ji ale postupně snižuje.
