V Německu mají plzeň za 17 korun. Češi nad tím mohou jen kroutit hlavou a platit víc

V berlínské prodejně Rewe stojí basa dvaceti lahví plzně 14 eur - je v akci. Jedno pivo tak vyjde zhruba na 17 korun. Nejde o žádnou výjimku, stejná akce byla před pár týdny i v Edece či Sparu.

V Česku, kde se známý ležák vyrábí, jsou ceny nastaveny podstatně výše. Například v Kauflandu je v akci karton patnácti lahví za 388 korun. Jedna tedy vychází na skoro 26 korun, o devět korun dráž než v Německu.

Češi si rozdílných cen všímají už několik let, někteří pro levnější plzeň jezdí za hranice. A nešetří přitom kritikou na sociálních sítích.

Kdo za vysokými tuzemskými cenami piva stojí, si obchodníci i Prazdroj nechávají pro sebe. Obě strany odmítají velkoobchodní ceny zveřejnit a místo toho vinu pouze přehazují jeden na druhého.

„Se zákazníky máme uzavřené obchodní smlouvy, jejichž detaily nemůžeme zveřejňovat. Každopádně platí, že konečnou cenu vždy určuje obchodník,“ sdělil Novinkám mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář.

Pivovar argumentuje ohledně nastavení tuzemských cen strategií obchodníků. „Pivo je národní nápoj nejen v Česku, ale i v Německu. Pro většinu řetězců je pivo hlavním tahákem, aby přilákaly nakupující do svého obchodu. To může být důvod, proč německé řetězce drží obecně pivo na nižší úrovni,“ uvedl Kovář.

Dodal, že svou roli může hrát i dvouprocentní rozdíl v sazbě DPH na alkohol, která v Německu činí devatenáct a v Česku jednadvacet procent.

Ani Svaz obchodu a cestovního ruchu, který zastupuje velké supermarkety, nemůže podle jeho předsedy Tomáše Prouzy zveřejnit, za kolik nakupují jeho členové. Prouza se přitom odvolal na pravidla hospodářské soutěže.

Na síti X si ale přisadil, když naznačil, že Prazdroj má pro Česko a Německo dvojí ceny. „Co kdyby se někdo podíval na to, za kolik je ochoten prodávat českým obchodům a za kolik německým? Jak ten rozdíl zdůvodní?“ napsal.

Prazdroj na dotaz Novinek, zda bude na Prouzu nějak reagovat, odpověděl, že se nechce dál vyjadřovat.

Do debaty se vložil i exministr financí Miroslav Kalousek. „Ta otázka je otočená. Správně má znít: Za kolik je ochoten koupit si Prazdroj český pivař a za kolik německý? Kdyby si spotřebitel dupl a přestal by kupovat, šli by s cenou dolů. Asi se máme moc dobře, když ty ceny tolerujeme, i když nemusíme,“ komentoval.

Vysoká cena plzeňského v Česku může souviset i s jeho silnou marketingovou pozicí. „V tomto ohledu se ze značky Pilsner Urquell podařilo v očích spotřebitelů udělat nadpivo. Požaduje pak přemrštěnou cenu, i když výrobní náklady jsou srovnatelné s většinou u nás produkovaných piv. Prazdroj má v Česku v průměru čistý zisk z jednoho prodaného půllitru přes tři koruny,“ uvedl pivovarský expert z České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Maier.

Plzeňský Prazdroj vyrábí i značky Gambrinus, Kozel, Radegast, Frisco či Birell. Na českém trhu měl loni podíl asi 44 procent.

„Jedná se o silný potravinářský oligopol, navíc je to typický cenový vůdce. Troufám si tvrdit, že zisk z jednoho půllitru Pilsneru v tuzemsku může jít až k deseti korunám,“ dodal Maier.

Nižším cenám v Německu podle něj nahrává struktura tamního trhu. „Je tam zdravější konkurence a plzeň jen jednou z mnoha značek. Za cenu obvyklou u nás by se na lahve jen prášilo,“ uvedl.

Podle marketingového experta Roberta Le Veneura ceny sice stanovuje obchodník, ten ale musí vycházet z cen dodavatele, aby byl ziskový. „Dodavatel může navrhnout i doporučené prodejní ceny. U Prazdroje je čeští obchodníci většinou akceptují, protože by jinak mohli přijít o dodávky nejen plzně, ale i dalších značek, takový supermarket by nepřežil. Na německém trhu chce Prazdroj vytvořit zisk objemem, ale není brán jako důležitý. Proto musí cenu snižovat,“ uvedl Le Veneur.

Rozdílné ceny stejného produktu na různých trzích nejsou nic nezákonného. „Výrobce má obecně právo určovat různé ceny pro různé partnery – za předpokladu, že jsou založeny na objektivních faktorech, jako jsou rozdíly v nákladech, logistice, marketingové strategii nebo vyjednávací síle obchodníků,“ sdělil advokát Štěpán Ciprýn z kanceláře Ciprýn, Kiršner a partneři.

Dokud ale jeden z aktérů velkoobchodní ceny neodkryje, lze nad tím, proč Češi pijí dražší plzeň než Němci, pouze debatovat. „Obecně za nás ekonomy kdybychom měli rozsoudit, jestli spíše výrobce, nebo prodejce, tak s cenou dokáže kouzlit spíše prodejce,“ zakončil datový ekonom projektu Datarun Petr Bartoň.