Hlavní obsah

V Česku přibývá stoletých lidí. Příčinou je i první světová válka

Lepší zdravotní péče prodlužuje průměrnou délku života v Česku. Za posledních sedm let se téměř ztrojnásobil počet seniorů starších sta let a dlouhodobě přibývá i devadesátníků. Příčin je však více, včetně vývoje věkové struktury obyvatelstva. Počet stoletých ovlivnila také populační exploze po první světové válce.

Článek

Zatímco v roce 2018 evidovala Česká správa sociálního zabezpečení 438 lidí ve věku sto a více let, tak na konci letošního prvního pololetí jich bylo už 1186.

„Nejstarší důchodce je žena narozená v roce 1917, žijící v Jihočeském kraji,“ sdělila mluvčí správy Jitka Drmolová. Aktuálně je zmíněné ženě 108 let.

Jen o dva roky mladší je muž, který žije ve Středočeském kraji. Nejvíce stoletých však žije v Praze, následuje Jihomoravský kraj.

Nárůst je s drobnými ročními výkyvy patrný i mezi lidmi staršími devadesát let. Ještě v roce 2017 jich podle Českého statistického úřadu bylo méně než 59 tisíc, loni už jejich počet překročil 70 300.

„Snižuje se celková úmrtnost. Proto dochází k postupnému prodlužování délky života a s tím souvisí i nárůst počtu seniorů,“ uvedla Eva Topinková, přednostka Kliniky geriatrie a interní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Podle Topinkové se zlepšila dostupnost zdravotní péče, přibyly nové léčebné postupy a léky. U stoletých obecně hraje roli také genetická výbava.

Demograf Tomáš Fiala z Vysoké školy ekonomické upozornil i na výkyvy ve věkové struktuře. „Za první světové války porodnost klesla, což se v tomto století projevilo i úbytkem stoletých. V roce 1918 ale válka skončila a porodnost prudce vzrostla,“ poukázal. Lidem narozeným v té době je nyní více než sto let, a jejich počet proto roste.

Chybějí lůžka i geriatři

Většina seniorů má podle Topinkové dnes dobrou možnost léčby u specialistů, například kardiologů, neurologů či diabetologů. „Velkým problémem je ale dostupnost geriatrů, tedy specialistů vzdělaných v diagnostice a léčbě častých onemocnění a problémů seniorů,“ uvedla.

Geriatrů, kteří by pomáhali praktickým lékařům se složitými pacienty, například se srdečním selháním, demencí, cukrovkou, opakovanými pády či poruchami výživy, je nedostatek. Zároveň roste počet seniorů, kteří kvůli zhoršené nebo zcela ztracené soběstačnosti potřebují dlouhodobou péči.

„Lůžka následné, dlouhodobé a rezidenční péče zoufale chybějí již dnes a proces transformace akutních lůžek nebo vznik nových nebude v nejbližší budoucnosti stačit rostoucí poptávce po těchto službách,“ upozornila Topinková.

Podle studie poradenské společnosti Deloitte vzroste počet obyvatel Česka starších 65 let do roku 2050 o více než třetinu. Senioři tak budou tvořit téměř třicet procent populace. Přibude i lidí s demencí a roční náklady na dlouhodobou péči podle odhadů do deseti let vzrostou z dnešních 80 na 137 miliard korun.

„Musíme se připravit už nyní – na nové kapacity i personální zajištění,“ upozornil Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb.

Výběr článků

Načítám