Článek
El Niño vzniká při výrazném oteplení střední a východní části tropického Pacifiku, které zároveň mění atmosférickou cirkulaci. Obrovská plocha nezvykle teplého oceánu předává více tepla do atmosféry, takže El Niño obvykle dočasně zvyšuje také globální teplotu.
Právě dopady tohoto dodatečného horka se pokusili vyčíslit vědci z Climate Impact Lab. Podle jejich nové analýzy může mezi červnem 2026 a únorem 2027 vést k přibližně 451 tisícům dodatečných úmrtí oproti běžnému stavu. Z toho asi 239 tisíc připadá na šestiměsíční období od září do února.
Autoři pomocí předpovědí teplot modelovali, kolik lidí zemře navíc kvůli vyšším teplotám způsobeným El Niñem. Analýza zatím neprošla recenzním řízením, vychází však z dříve publikovaného výzkumu vztahu mezi teplotou a úmrtností.
Největší dopady se očekávají v horkých a chudších částech světa, kde mají lidé omezenější možnosti chránit se před extrémními teplotami. Jen v africkém Sahelu studie pro následujících šest měsíců předpokládá asi 66 800 nadúmrtí. Nejvyšší počet připadá na Nigérii, kde vědci odhadují 31 400 úmrtí navíc.
Odhadovaný nárůst počtu úmrtí souvisejících s horkem v období září 2026 až únor 2027 ve srovnání s obdobím 1996–2025.
„Pokud už žijete v horké oblasti, těch pár stupňů navíc je mnohem nebezpečnějších. V bohatších částech světa navíc lépe funguje adaptace i zdravotnický systém a lidé mají dobrý přístup k vodě nebo chladicím systémům,“ vysvětlil pro agenturu AP ekonom a spoluautor studie Michael Greenstone.
Chladnější a bohatší Evropa mezi výrazně postižené oblasti nepatří. Vztah mezi El Niñem a evropským počasím je navíc podstatně méně přímočarý než v tropech a jeho dopady se mohou mezi jednotlivými epizodami výrazně lišit.
Horkem dopady nekončí
Mimořádný rozsah očekávaných dopadů souvisí také s rychlým zesilováním současného El Niña. Jev už dosáhl velmi silné intenzity, která mu dává neoficiální status takzvaného super El Niña.