Článek
„Přichází k nám spousta peněz, mnohem více peněz, než kdy země viděla,“ prohlásil Trump.
Americká vláda skutečně vybírá za dovoz zboží do USA daleko více než před Trumpovým příchodem do úřadu. Zatímco loni podle dat tamního ministerstva financí činily celní příjmy zhruba osm až devět miliard dolarů (170 až 190 miliard Kč) měsíčně, letos výběr postupně rostl až na červencových 29,6 miliard dolarů. V přepočtu tak za měsíc přiteklo do USA 625 miliard korun.
Má to být navíc jen začátek. Už v srpnu se v hospodaření projeví nové vysoké sazby, které Trump uvalil na obchodní partnery.
Od dubna až dosud platil takřka celý svět za dovoz většiny zboží jednotný desetiprocentní tarif. Nově má každá země zvláštní podmínky. Například pro Evropskou unii platí sazba 15 procent, pro Kanadu 25 procent a pro Brazílii dokonce 50 procent.
Peníze na splácení dluhu
Do konce kalendářního roku by podle červencového vyjádření amerického ministra financí Scotta Bessenta objem peněz získaných prostřednictvím cel mohl překročit 300 miliard dolarů, tedy přibližně 6,3 bilionu korun.
Trump od počátku tvrdí, že chce pomocí cel vyrovnat obchodní deficit, který USA s některými státy mají. Zároveň ale zmiňuje i jiné cíle, například najít další zdroj financí v době, kdy USA razantně roste zadlužení. Federální deficit v letošním roce přesahuje 1,3 bilionu dolarů, tedy více než 27 bilionů korun. A dále roste.
„Účelem toho, co dělám, je především splatit dluh, což se stane ve velmi velkém množství,“ citoval Trumpa web televize CNN. Prezident zároveň dodal, že pokud by USA vybraly opravdu hodně, mohly by vyplácet Američanům finanční úlevy na zboží, které kvůli clům zdraží.
Cla mohou naopak uškodit
Podle Petra Lajska, analytika společnosti Purple Trading, je ale i myšlenka, že by cla mohla splatit americký dluh, problematická.
„Za deset let se má podle rozpočtového výboru Kongresu vyšplhat kumulativní deficit na téměř 22 bilionů dolarů. Při současném tempu by cla vynesla zhruba 2,5 až 2,8 bilionu za dekádu - to je jen kapka v moři,“ prohlásil Lajsek pro Novinky.
Výše zmíněné bude navíc platit jen ve chvíli, kdy výběr cel bude stabilní a přečká i výměnu šéfa Bílého domu po příštích volbách. „Realita je taková, že Trump nemusí vybrat tolik, kolik očekává, a část tarifních opatření může skončit u soudů nebo je příští prezident jednoduše zruší,“ dodal Lajsek.
Analytik zároveň připomněl, že cla z velké části zaplatí američtí spotřebitelé skrze vyšší ceny dováženého zboží.
Cla tak ve výsledku sice přinesou rozpočtu peníze, ale také zbrzdí ekonomický růst, budou tlačit na inflaci a s přetrvávajícími vyššími úrokovými sazbami mohou zvýšit i náklady na dluh. Jejich efekt na zadlužení USA proto bude podle Lajska v lepším případě neutrální, v horším dokonce negativní.
