Článek
Vyplývá to ze společného prohlášení, jež obě strany zveřejnily. V případě automobilů jde o snížení z aktuální úhrnné sazby 27,5 procenta, v případě čipů americký prezident Donald Trump hovoří o možnosti uvalit na dovoz z většiny zemí 100procentní clo. Tomu se podle dohody EU vyhne.
„Tímto proces nekončí, pokračujeme ve spolupráci s USA, abychom se dohodli na dalším snížení cel, identifikovali více oblastí spolupráce a vytvořili větší potenciál hospodářského růstu,“ okomentovala to šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Odvětví, na která se již vztahují cla podle doložky nejvyšších výhod ve výši 15 procent nebo více, nebudou podléhat dalším clům.
Pokud jde o automobily a automobilové díly, patnáctiprocentní celní strop bude uplatňován společně s tím, jak EU zahájí postupy pro snížení cel na výrobky z USA.
Co se cel na auta týká, někteří analytici před červencovým ohlášením dohody očekávali, že americká cla by mohla být vyšší než 15 procent, a to až 25 procent.
Česko do USA sice prakticky nevyváží hotová vozidla, zato důležitým odběratelem komponent vyrobených českým automobilovým průmyslem je sousední Německo. To již pro USA významným vývozcem aut je.
„Vítáme každý krok, který přispěje k předvídatelnosti v globálním obchodě,“ komentoval již dříve dohodu výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. I patnáctiprocentní clo a s ním související zvýšení cen podle něj může vést ke snížení odbytu evropských vozidel na americkém trhu, a tedy i k tlaku na přesun výroby z Evropské unie do USA.
Kromě toho bude od 1. září řada skupin výrobků využívat zvláštní režim, přičemž se budou uplatňovat pouze sazby nejvyšších výhod. Patří mezi ně nedostupné přírodní zdroje (jako je korek), všechna letadla a části letadel, generická léčiva a jejich složky a chemické prekurzory.
„Evropská unie má v úmyslu odstranit cla na veškeré průmyslové zboží v USA a poskytnout preferenční přístup na trh pro širokou škálu mořských plodů a zemědělského zboží z USA, včetně ořechů, mléčných výrobků, čerstvého a zpracovaného ovoce a zeleniny, zpracovaných potravin, semen pro výsadbu, sójového oleje a vepřového a bizoního masa,“ píše se v ní mimo jiné.
Závazek EU
EU pak podle ní nakoupí do roku 2028 americký zkapalněný zemní plyn, ropu a produkty z jaderné energetiky s očekávaným odběrem v hodnotě 750 miliard dolarů, tedy přes 15,8 bilionu korun. Kromě toho nakoupí americké čipy pro umělou inteligenci pro svá výpočetní centra v hodnotě nejméně 40 miliard dolarů, což je 843 miliard korun. Zavázala se i zvýšit nákupy vojenského a obranného vybavení ze Spojených států.
Očekává se i, že evropské společnosti do roku 2028 investují dalších 600 miliard dolarů, tedy necelých 12,65 bilionu korun, do strategických sektorů ve Spojených státech.
„Evropská komise ale nemá páky na to, aby podniky a země k povinným odběrům přiměla. Takže se může stát, že je EU plnit nebude,“ okomentoval to hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
To by se ale unii vyplatit nemuselo. Podobné závazky má ve smlouvě se Spojenými státy třeba Japonsko. A podle Kovandy už se ozývaly hlasy, že se to nenaplní. „Z druhé strany se pak ozvalo, že by se v tom případě musela přehodnotit výše cel. A to by se mohlo stát i u Evropské unie,“ dodal Kovanda s tím, že se nevyplatí spoléhat třeba na to, že Trumpovi mezitím skončí mandát. Plnění smlouvy se totiž bude sledovat průběžně.
Dohoda zahrnuje i spolupráci v oblastech jako umělá inteligence, kybernetická bezpečnost nebo ochrana technologií. Spojené státy a Evropská unie se v posledních letech potýkají s konkurencí Číny, s čímž se pojí obavy z krádeží technologií. Obě strany se zavázaly ke snižování takzvaných netarifních překážek a ke vzájemnému uznávání standardů v různých průmyslových odvětvích.
Americký prezident Donald Trump a předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámili dohodu 27. července na Trumpově luxusním golfovém hřišti v Turnberry ve Skotsku po hodinovém jednání, které následovalo po měsících jednání.