Článek
Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, kdy o ní rozhodla ještě předchozí bankovní rada v čele s guvernérem Jiřím Rusnokem. Po obměně rady a nástupu nového guvernéra Aleše Michla se sazba zatím neměnila.
Pro zachování sazeb ve čtvrtek hlasovalo pět členů bankovní rady, dva se vyslovili pro jejich zvýšení o 0,75 procentního bodu. Podle Michla banka předpokládá nejprve stabilitu úrokových sazeb a jejich pokles v příštím roce.
Prognóza: Dvě procenta v první půlce roku 2024
Podle guvernéra ČNB čelí Česko vnějším inflačním tlakům i poptávkovým tlakům plynoucím z domácí ekonomiky. Do budoucna je proinflační riziko v působení fiskální politiky na hospodářskou aktivitu. Prognóza ČNB očekává, že inflace, která v srpnu činila 17,2 procenta, bude v příštím roce klesat a v první polovině roku 2024 se vrátí ke dvěma procentům.
ČNB ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
ČNB zlepšila odhad vývoje ekonomiky
Analytici zachování výše úrokových sazeb očekávali. Podle nich zejména vývoj meziroční inflace, která v srpnu klesla na 17,2 procenta z červencových 17,5 procenta, nahrával argumentům těch členů rady, kteří nechtěli sazby dále zvyšovat. Stabilitu sazeb až do konce roku předpokládá i hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš, podle kterého by ke zvyšování úroků mohl bankovní radu přimět zřejmě jen výrazný tlak na oslabování koruny.
Bankovní rada zachovala výši úrokových sazeb i na předchozím měnovém zasedání v srpnu, které poprvé vedl v roli guvernéra Michl. Na konci června ještě pod vedením Rusnoka rada zvedla základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Na počátku května ji zvýšila o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Na konci března to bylo o 0,5 procentního bodu na pět procent. Na zasedání počátkem února rada zvýšila sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Na zasedání před Vánocemi stoupla sazba o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta.