Článek
Washington podle jednoho ze zdrojů žádá, aby celá Evropská unie v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty. Mluvčí Evropské komise (EK) se podle agentury Reuters odmítl k informacím o americkém tlaku na Německo a Francii přímo vyjádřit. Uvedl nicméně, že EK vede s Trumpovou administrativou rozhovory na vysoké úrovni ohledně aktuální situace na ropném trhu.
Upozornil, že svět se nyní nachází v energetické krizi, která má dopad nejenom na EU, ale i na všechny ostatní země. Nejmenovaný unijní činitel pak agentuře Reuters sdělil, že EK, Německo, Francie, Itálie, Irsko a Británie jednají o možném uvolnění nafty z rezerv.
Bílý dům tvrdí, že některé evropské země nesplnily svůj závazek ohledně použití nouzových zásob ropy a ropných produktů k řešení výpadků v dodávkách, které způsobil konflikt na Blízkém východě. Spojené státy se v této záležitosti stavějí kriticky zejména k Německu a Francii. Se svými výhradami se obrátily na Mezinárodní agenturu pro energii (IEA), která koordinuje uvolňování nouzových zásob členských zemí, uvedly už dříve zdroje Reuters.
Washington v březnu souhlasil, že ze strategických rezerv uvolní 172 milionů barelů ropy. Tento závazek byl součástí dohody zhruba 30 členských zemí IEA o uvolnění celkem 400 milionů barelů z rezerv po celém světě. Členské země Evropské unie souhlasily, že se na tomto kroku budou podílet 20 procenty, píše Reuters.
„Uvolnily pouze zlomek“
Americký ministr energetiky Chris Wright v úterý evropské země kritizoval za neplnění závazku. Prohlásil, že zatímco Spojené státy a Japonsko své závazky plní, „některé evropské země uvolnily pouze zlomek“ dohodnutého objemu ropy a ropných produktů.
Ve středu pak uvedl, že americká administrativa očekává v brzké době od Evropy zprávy o nových dodávkách nafty.
Růst cen nafty se stal politickým problémem pro prezidenta Trumpa a jeho Republikánskou stranu, která se bude v listopadových volbách snažit udržet většinu v Kongresu.
Trumpova administrativa nyní zvažuje řadu různých opatření, jak ceny snížit. „Je v nejlepším zájmu Evropy, aby se Spojenými státy spolupracovala,“ uvedl jeden ze zdrojů agentury Reuters.
Závislost Evropy na dodávkách paliv ze Spojených států se v poslední době výrazně zvýšila. Je to důsledek zákazu dovozu paliv z Ruska v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu a výpadku dodávek z Blízkého východu souvisejícího s válkou s Íránem. Ta ochromila lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kterým do té doby procházela asi pětina světových dodávek ropy.
