Trump vs Biden: Kdo zařídil lepší ekonomiku?

Prezident Trump před úterními volbami do Kongresu tvrdí, že ekonomika USA raketově roste a inflace je téměř nulová. Rekordně nízká důvěra spotřebitelů ale ukazuje, že Američany trápí drahý benzin, potraviny i vysoké úroky u hypoték a úvěrů, upozornila agentura AP.

„Nemáme téměř žádnou inflaci,“ hlásal Trump během říjnového předvolebního vystoupení v Ohiu. To však neodpovídá skutečnosti. Podle posledních údajů za září dosáhla inflace v zemi 3,7 procenta. Centrální banky přitom považují za zdravou dvouprocentní míru.

„Za normálních okolností je schopnost prezidenta inflaci ovlivnit minimální, a tak to u urny za růst cen schytávají neprávem. Ne tak Trump,“ řekl Novinkám ekonom Petr Bartoň z investiční společnosti Natland.

Zdražení potravin v prvním roce Trumpovy vlády podle něj způsobila prezidentova obchodní politika a vysoká cla, jež vyhlásil zejména vůči Mexiku. Benzin zdražil ve druhém roce kvůli tomu, že Trump zahájil válku vůči Íránu, v důsledku čehož se uzavřel Hormuzský průliv, námořní cesta, jíž proudila pětina světové spotřeby ropy a pětina zkapalněného zemního plynu.

Když se Trump loni v lednu vrátil do Bílého domu, ceny rostly ročním tempem tří procent. Za jeho předchůdce Joea Bidena inflace v létě 2022 vystoupala až na devět procent a benzin byl o něco dražší než dnes. Tehdy byly příčinou dozvuky pandemie covidu a rozpoutání ruské války na Ukrajině a následná energetická krize. Ke konci Bidenova mandátu ale inflace klesla.

Negativní dopady Trumpovy politiky na inflaci přitom mohly být ještě výraznější, kdyby americké soudy nezrušily některá cla. Ani ta přitom obchodní deficit USA nesnížila, přičemž státní dluh dál bobtná.

„Americká ekonomika vstupuje do listopadových kongresových voleb se zvláštním paradoxem. Podle tradičních ukazatelů hospodářského růstu a míry nezaměstnanosti si vede poměrně dobře,“ řekl Novinkám Miroslav Novák, ekonom společnosti Citfin.

Ekonomika Spojených států loni vzrostla o 2,3 procenta, ve třetím čtvrtletí letošního roku růst v přepočtu na celý rok zrychlil na 3,4 procenta. To převyšuje průměrných 3,2 procenta za Bidenova prezidentství a USA rostou rychleji než Německo, Francie či Japonsko.

„Přesto mají Američané z ekonomického vývoje téměř nejhorší pocit v historii. Spotřebitelská nálada je podle indexu Michiganské univerzity horší než během minulé globální finanční krize či pandemie covidu,“ upozornil Novák.

Reálné mzdy Američanů byly v září kvůli inflaci meziročně o 0,7 procenta nižší. „Voliči ekonomiku neposuzují podle růstu hrubého domácího produktu, nýbrž podle vlastní kupní síly a životních vyhlídek,“ dodal Novák.

Ačkoliv tedy ekonomika vykazuje solidní výsledky, přesvědčit o tom Američany je obtížné. Podobný problém kvůli vysoké inflaci řešil dříve i Biden, přičemž ho Trump kritizoval.

Podle ekonomky Heleny Horské z Raiffeisenbank si přitom Biden vedl lépe než nyní Trump. „Biden se do učebnic ekonomie zapíše jako prezident, který federálními penězi i daňovými úlevami podpořil spotřebu domácností a nastartoval investice do infrastruktury a zelených technologií,“ uvedla ekonomka.

„Trump se v nynějším druhém volebním období naopak zapisuje jako prezident, který bourá zavedená pravidla, obrací Ameriku od globalizace a místo slibovaného míru přinesl další konflikt na Blízkém východě,“ dodala.

Biden podle ní sázel na státní podporu růstu, Trump na cla a sílu. „Účet za Trumpovu politiku ale platí i Američané – slabší důvěrou v instituce, obchodními válkami a vyššími životními náklady,“ uzavřela Horská.