Článek
Trump v rozhovoru s novináři v Bílém domě řekl, že jeho administrativa požádá Nejvyšší soud, aby zrušil verdikt odvolacího soudu USA z minulého týdne. Ten shledal mnoho jeho cel nezákonnými.
Americký federální odvolací soud v pátek potvrdil rozhodnutí soudu nižší instance, že Trump při uvalování cel překročil své pravomoci. Soudci však zároveň povolili, aby cla zůstala v platnosti do 14. října, a umožnil tak Trumpově administrativě podat odvolání k Nejvyššímu soudu.
Trump nyní uvedl, že si myslí, že jeho administrativa v případu uspěje. Jeho komentáře přitom podle Reuters zjevně vytvářejí tlak na soud, aby cla ponechal v platnosti.
Dotklo by se to dohody s EU
„Uzavřeli jsme dohodu s Evropskou unií, kde nám platí téměř bilion dolarů. A víte co? Jsou spokojení. Je to hotové. Všechny tyto dohody jsou uzavřené,“ prohlásil Trump. „Asi bychom je museli zrušit,“ dodal s odkazem na možný neúspěch s odvoláním.
Jeho administrativa se poté obrátila na Nejvyšší soud s žádostí, aby urychleně rozhodl, že prezident má podle federálního práva pravomoc uvalovat rozsáhlé obchodní sankce.
Trump tvrdí, že zrušení cel by bylo nákladné, ačkoli ekonomové upozorňují, že cla platí dovozci ve Spojených státech, nikoli společnosti v zemích původu. Varují také, že dovozní cla ve Spojených státech pravděpodobně podnítí inflaci.
Předzásobení oddálilo cenový náraz
Některé společnosti v USA jako například řetězec módních doplňků Claire's si na cla už stěžují, protože na americkém trhu prodávají zboží vyráběná v Číně a dalších zemích. Přestože se snaží zvýšené náklady částečně absorbovat, obávají se odlivu zákazníků, kteří v souvislosti s cly prodražující zboží ve Spojených státech podle nich začínají šetřit.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v USA zůstalo v červenci na 2,7 procenta, podle ekonomů však ještě dobíhá efekt předzásobení.
„Předzásobení amerických prodejců, kteří se snažili naskladnit co nejvíce dováženého zboží předtím, než cla vešla v platnost, vliv na ceny oddálil. S tenčícími se zásobami dříve naskladněného zboží se ovšem cla do cen pro koncové zákazníky začínají více promítat,“ reagoval na červencová čísla americké inflace analytik Komerční banky Martin Gürtler.
Státy i firmy se Trumpovu tlaku podvolují
Na druhou stranu Evropská unie i další státy v rámci celních dohod snižují svá cla na dovozy amerického zboží. Japonská či korejská vláda navíc slibují Američanům investice a nákupy jejich zbraní a řada firem se už letos rozhodla kvůli Trumpovým clům přenést do Spojených států svoji výrobu.
Trump už dříve v srpnu také upozornil, že Spojeným státům se v posledních měsících daří vybírat více peněz z cel. Zatímco loni podle údajů amerického ministerstva financí činily celní příjmy zhruba osm až devět miliard dolarů (170 až 190 miliard Kč) měsíčně, letos výběr postupně rostl až na červencových 29,6 miliardy dolarů. V přepočtu tak za pouhý měsíc přiteklo do USA zhruba 625 miliard korun.
Trumpova administrativa navíc očekává, že tyto příjmy ještě vzrostou, jelikož finální podoba tarifů začala platit teprve před měsícem. Trump tím chce podle svých slov financovat americký dluh, jehož výše se experti dlouhodobě obávají.
