Hlavní obsah

Terminál rychlodráhy u Jihlavy už zná budoucí podobu. Vlaky tu budou svištět i nad D1

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jihlava

V Jihlavě ve středu představili podobu dalšího z terminálů vysokorychlostní tratě (VRT). Vysočinský dopravní uzel by se měl začít stavět ještě v této dekádě. Denně tudy má projet 118 vlaků.

Foto: Jana Pechová, Novinky, Právo

Igor Hobza z vítězného sdružení architektů při popisu díla. Všechny soutěžní práce budou k vidění v jihlavském DKO do 17. dubna.

Článek

Do architektonicko-urbanistické soutěže o návrh terminálu při dálničním exitu 112 Jihlava Pávov se zapojilo 25 ateliérů. Zvítězila práce francouzsko-českého sdružení AREP ARCHITECTES – monom. Jeho nejbližším úkolem bude převést návrh do podoby architektonické studie. „Termín výstavby odhadujeme na konec dvacátých let,“ uvedl ředitel stavební správy VRT Jakub Bazgier.

„Toto bylo jednoznačně nejsložitější ze všech zadání, která jsme dosud dělali. Území je extrémně fragmentované, řešení bylo třeba usadit na spoustu malých kousků,“ připomněl vedoucí oddělení architektury VRT Matyáš Hron.

„Nový terminál podpoří jak dálkové cesty, tak denní dojíždění v rámci koncepce rychlých železničních spojení. Integrace VRT do konvenční železniční sítě a snaha o dosažení klimatické neutrality navíc ukazují, že jde o projekt s dalekosáhlým významem nejen pro Vysočinu, ale pro celou ČR,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Opravuje se letitý most na D1, jeho pohyb hlídají čidla

Domácí

Podle zástupce vítězného sdružení Igora Hobzy je jimi navržená stavba minimalistickou a zároveň ekologickou dominantou s nízkou uhlíkovou stopou.

VRT v oblasti exitu Pávov prostor přemosťuje a architekti využili pro terminál místo, v němž rychlodráha kříží konvenční trať. Jde o velmi přehledné řešení, vzhledem k předpokládané kapacitě terminálu až šest tisíc cestujících denně porota ocenila také krátké trasy přestupu mezi jednotlivými druhy dopravy a intuitivní navádění k cílovým místům.

Z Vysočiny do českých i evropských velkoměst

„Budou tam dvě nástupiště pro vysokorychlostní vlaky, tři nástupiště pro konvenční vlaky, konečná trolejbusu, autobusové nádraží a velké parkoviště. Dále standardní zázemí a vybavení s prodejem jízdenek, místem pro obchody a služby pro cestující,“ popsal Matyáš Hron.

Vedle zastávky pro mezinárodní vlaky s rychlostí až 320 km/hod bude trať sloužit i pro spojení mezi Prahou a Brnem. Soupravami s nižší rychlostí a v hodinovém taktu se lidé z Vysočiny dostanou do české metropole za 52 minut, do Brna za 36 minut.

„Od roku 2034 by se měl terminál postupně uvádět do provozu,“ doplnil Hron.

Noční vlaky spojily Prahu s Bruselem bez přestupu

Ekonomika

Reklama

Výběr článků

Načítám