Článek
Švýcarská banka ukončila intervence v lednu 2015 bez předchozího upozornění. Skokové posílení „vyvolalo citelné turbulence napříč kapitálovým trhem a mnoho nezajištěných subjektů utrpělo výrazné ztráty“, uvádí analýza Kurzový závazek ČNB společnosti Cyrrus.
Režim intervencí ČNB zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 korun za euro. Centrální banka předpokládá, že k ukončení intervencí dojde v polovině příštího roku.
Guvernér uvedl, že ČNB i poté může v případě potřeby vstoupit na trh, aby zamezila nadměrným výkyvům kurzu.
„Pokud jde o případ Švýcarska, odlišujeme se mimo jiné tím, že avizujeme, že pokud bude situace vyžadovat, i po tzv. exitu můžeme být přítomni na trhu, tak jako jsme na něm bývali v minulosti. Nešlo by o nic mimořádného,“ vysvětlil Rusnok rozdíl mezi českým a švýcarským případem.
„V tuto chvíli se ničeho neobáváme. Naše prognózy se víceméně potvrzují. Podmínkou nutnou k rozhodnutí o exitu z kurzového závazku je plnění inflačního cíle kolem dvou procent. Je zjevné, že Švýcaři toto nikdy nedeklarovali. Naše situace je jiná a žádné analogie nevidíme,“ dodal Rusnok.
Švýcarský scénář
Švýcarská centrální banka začala devalvovat tamní měnu v září 2011 z obavy o konkurenceschopnost domácích exportérů. Šlo o reakci na posílení hodnoty franku až na kurz 1:1 vůči euru. Na tu frank posílil postupně z původního kurzu 1,6 franku za euro.
K posílení měny vedl dlouhodobý zájem investorů, kteří měnu považovali za bezpečné aktivum. Po třech a půl roku došlo k náhlému ukončení intervence, skokovému posílení franku o 20 procent a otřesům na trhu.
Stejně jako Rusnok vidí i analýza Cyrrus značné rozdíly mezi intervencemi ČNB a švýcarským případem. Ve Švýcarsku funguje volně plovoucí kurz, zatímco v Česku jde o řízený plovoucí kurz. Ve Švýcarsku bylo cílem zamezit dalšímu posilování franku, zatímco v Česku šlo o prevenci deflace, připomíná Cyrrus.
Důvěryhodná komunikace
Rozdíl je i v komunikaci. Švýcarská banka za celou dobu termín exitu ani nenaznačila, zatímco ČNB od začátku veřejně komentuje pravděpodobný termín ukončení intervencí. Podobně Švýcaři neindikovali ani zahájení zásahů do kurzu, zatímco ČNB možnost využití kurzu jako nástroje měnové politiky dlouhodobě připouštěla.
„Zástupci tuzemské centrální banky si totiž dlouhodobě zakládají na síle svých slovních intervencí a na transparentní komunikaci s veřejností. Pokud by ve výsledku porušili bankéři ČNB svá dosavadní prohlášení o tlumeném a dopředu alespoň rámcově indikovaném exitu, napáchalo by to na důvěryhodnosti centrální banky nevratné škody,“ uvádí analýza.
„Od zástupců bankovní rady ČNB opakovaně zaznívá ujištění, že banka nebude váhat s využitím všech dostupných nástrojů proti případnému přílišnému posílení české koruny,“ píše se dále v textu.
Posílení k 25 korunám za euro?
Podle analýzy společnosti Cyrrus může koruna k euru po ukončení intervencí posílit krátkodobě až k hranici 25 korun za euro. [celá zpráva]
Rusnok na středeční tiskové konferenci zveřejnil odhad růstu ekonomiky. [celá zpráva] Ještě před konferencí ČNB informovala o ponechání úrokových sazeb a pokračování intervenčního režimu. [celá zpráva]