Článek
„Jsme v zoufalé situaci a bude to mít významný dopad na globální ekonomiku. Čím déle to bude trvat (blokáda Hormuzského průlivu, pozn. redakce), tím horší to bude pro ekonomický růst a inflaci po celém světě,“ řekl.
Důsledkem dlouhodobého zablokování Hormuzského průlivu bude „největší energetická krize, kterou jsme kdy zažili“, tvrdí Birol. „Už dnes zažíváme prudké zvyšování cen benzínu, ale zdražovat se bude plyn i elektřina,“ řekl Birol AP s tím, že některé části světa „jsou postiženy více než jiné“.
„V čele jsou asijské země, které spoléhají na energetické suroviny z Blízkého východu,“ řekl a jmenoval Japonsko, Koreu, Indii, Čínu, Pákistán a Bangladéš. Ušetřena podle jeho mínění nezůstane ani Evropa a Amerika. „Mohu vám říct, že už brzy budeme poslouchat zprávy, že některé lety z města A do města B se ruší kvůli nedostatku paliva,“ dodal.
Podle Mezinárodní energetické agentury se Perský záliv podílí na evropském dovozu kerosinu přibližně 75 procenty. Aby Evropa kompenzovala ztrátu dodávek z tohoto regionu, již zvýšila své nákupy ze Spojených států.
Některé země mají zásoby jen na dvacet dní
Asociace letišť ACI Europe minulý týden varovala Evropskou komisi, že nedostatek paliva by se mohl stát realitou už druhý týden v květnu. Některé evropské země mají dokonce zásoby leteckého paliva na pouhých dvacet dní.
Objevují se už první známky krize, píše web Voyages-d’affaires. V několika evropských zemích začala letiště omezovat distribuci paliva, zatímco letecké společnosti již přenášejí zvýšené náklady na klienty. To vede nejen k nárůstu cen letenek, ale i k prvním rušením letů na méně ziskových trasách.
Konflikt na Blízkém východě, který koncem února zahájily americko-izraelské útoky na Írán, vedl k prudkému růstu cen energetických produktů na světových trzích. Ochromil totiž lodní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG).
