Hlavní obsah

Studentské bydlení dál zdražuje. Pokoj v Praze stojí přes 11 tisíc korun, koleje se plní

4:45
4:45

Poslechněte si tento článek

S blížícím se začátkem akademického roku se vysokoškoláci musejí připravit na vyšší výdaje. Pronájmy bytů i jednotlivých pokojů ve velkých univerzitních městech meziročně podražily zhruba o desetinu. Pokoj ve sdíleném bytě v Praze dnes běžně vyjde na deset tisíc korun měsíčně. Koleje sice nabízejí levnější alternativu, ale kapacity se rychle plní.

Foto: Envato elements

Pronájem bytu ve velkých univerzitních městech zdražil. Ani bydlení ve více lidech už není zárukou nízkých výdajů.

Článek

Náklady na bydlení představují pro značnou část ze zhruba 300 tisíc studentů českých vysokých škol jeden z největších pravidelných výdajů. Vůbec nejvíce platí vysokoškoláci v Praze a v Brně. Ceny pokojů jsou zde meziročně o devět procent vyšší. V Praze medián čili prostřední hodnota ze všech nájmů překročila 11 600 korun měsíčně, v Brně činí 8750 korun.

„Situace je pro studenty v největších tuzemských městech opět o něco těžší,“ uvedla Hana Kontriš, manažerka oborových služeb Seznam.cz.

Ještě více si připlatí ti, kdo dávají přednost samostatnému bydlení. Mediánový nájem jednopokojového či dvoupokojového bytu vzrostl v obou největších českých městech o 11 procent na 20 tisíc v Praze a 15 500 korun v Brně.

Dokonce i nejlevnější garsonky stojí přes 11 tisíc korun za měsíc. K tomu je třeba připočítat zálohy na energie a domovní služby, které se pohybují v řádu tisíců korun.

V ostatních univerzitních městech je situace mírně příznivější. Pronájem pokoje zde obvykle vyjde na 6000 až 7500 korun. Menší byty se nabízejí mezi 11 500 a 13 500 Kč.

Nejnižší náklady mají studenti v Ostravě, Opavě a Ústí nad Labem. Pokoj lze v těchto městech pořídit za 5500 korun, malý byt za přibližně devět tisíc.

Plní se i drahé bydlení

Zdražování nájemného je důsledkem silné poptávky na trhu s nájemními byty. Zatímco dříve byly pronájmy doménou studentů, cizinců nebo lidí s nižšími příjmy, nyní je shání stále více lidí ze středních příjmových skupin. Ti si kvůli rostoucím cenám už nemohou dovolit nákup vlastního bytu a volí život v nájmu.

Stejně jako bytů na prodej je ale i nájemních nemovitostí nedostatek. Majitelé v atraktivních lokalitách proto mohou vybírat i z desítek zájemců. Lidé, kteří potřebují sehnat bydlení rychle, jako třeba studenti, tak často nemají na výběr a vyšší ceny akceptují.

Dokládají to i zkušenosti provozovatelů ubytování zaměřeného na vysokoškoláky. Hlásí, že mají takřka obsazeno.

„Letošní poptávka po ubytování v našich rezidencích překonala všechna dosavadní očekávání. Volná místa pro podzimní semestr se začala plnit již na přelomu února a března,“ konstatovala Zdena Noack, ředitelka společnosti Zeitraum Student Housing.

Z 450 lůžek v 277 pokojích, které firma nabízí, zůstávají podle webu společnosti k dispozici poslední jednotky. Zeitraum si za ně přitom říká nadprůměrné nájemné. Například jednolůžkový pokoj ve sdíleném bytě v pražském Karlíně pronajímá za 14 tisíc korun měsíčně. Odůvodňuje to tím, že součástí nájmu jsou hotelové služby typu úklidu.

Koleje jsou takřka obsazené

Levnější alternativou ke komerčním pronájmům zůstávají pro studenty koleje provozované vysokými školami. Kolejné na nich sice v uplynulých letech zdražovalo někdy i dvouciferným tempem, nadále ale zůstávají finančně nejvýhodnější formou ubytování.

Pro nadcházející akademický rok navíc část škol zvyšovala ceny jen minimálně nebo dokonce vůbec. Výjimkou je například Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, která od 1. září plánuje zdražit o deset procent. Kolejné bude začínat zhruba takřka na čtyřech tisících měsíčně.

Na Univerzitě Karlově se průměrná měsíční cena ubytování pohybuje kolem šesti tisíc korun. Pražská Vysoká škola ekonomická nabízí lůžko na koleji zhruba od 4500 korun měsíčně, brněnská Masarykova univerzita je ještě o tisíc korun levnější.

Ubytování na vysokoškolských kolejích je pro studenty méně komfortní než v případě bytů. Často si navíc stěžují na kvalitu budov a hygienické problémy. Přesto je zájem o tento typ bydlení stále silný. Vedle ceny láká i tím, že nabízí lepší zapojení do studentského života.

Koleje bývají během akademického roku zcela zaplněné. Některé vysoké školy na to v minulých letech reagovaly rozšiřováním kapacit. Například Masarykova univerzita letos nabízí přes čtyři tisíce lůžek, asi o šest set více než loni.

Příliš volných míst už nyní příliš nezbývá. „Ubytovací kapacita kolejí je v tuto chvíli naplněna na 97 procent,“ uvedl Jan Bumba, mluvčí Univerzity Karlovy. „Počet přihlášek se blíží ke stu procent kapacity kolejí,“ dodala mluvčí ústecké univerzity Jana Kasaničová.

Zájemci se tak mohou zapsat na čekací listiny, případně sledovat, zda se neuvolní některá lůžka ze zrušených rezervací.

Výběr článků

Načítám