Staronová opatření. Vláda často vrací to, co tu už dříve bylo

Kabinet se v rámci ozdravení a zjednodušení systému veřejných financí dohodl na tom, že od příštího roku budou pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH) namísto současných tří. Aktuálně jsou položky či služby daněny 10, 15 nebo 21 procenty. Podle plánu se mají sloučit dvě nižší sazby do dvanáctiprocentní, základní sazba ve výši 21 procent zůstane.

Krok vlády však není žádné novum, ale spíše návrat do minulosti před rok 2015, kdy platila základní daňová sazba ve výši 21 procent a patnáctiprocentní snížená. K navýšení počtu sazeb na tři tehdy přistoupila vláda premiéra Bohuslava Sobotky složená z ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Následující dvě vlády Andreje Babiše tento počet ponechaly, nynější kabinet se rozhodl pro návrat do starých, známých kolejí.

Další plánovanou změnou je DPH u čepovaného piva. Ani to však není novinka. V roce 2020 totiž tuto spotřební daň vláda Andreje Babiše (ANO) snížila, a to přesně z 21 procent na 10. Nyní se to má vrátit zase zpátky.

Novinkou není ani avizovaný krok, kterým chce kabinet znovu zavést nemocenské pojištění. Konkrétně má u něho být sazba 0,6 procenta, což má přinést podle propočtů ministerstva financí do rozpočtu 11,9 miliardy korun. Jako modelový příklad resort uvádí, že při průměrné mzdě bude dopad na čistý příjem 242 korun.

Pojistné na nemocenské pojištění nyní platí jen zaměstnavatel. Dříve ho platil ale i zaměstnanec, ze kterého byla povinnost sejmuta od ledna 2009. Do té doby na něho zaměstnanci posílali 1,1 procenta z vyměřovacího základu svého příjmu.

Další položkou na vládním seznamu úspor jsou dotace. Největší položku v rámci nich, jak upozornil Respekt, představuje jen technický krok, který se má uskutečnit v rámci ministerstva průmyslu a obchodu. Krok spočívá v tom, že se vrátí poplatky na podporu provozu zelených zdrojů elektřiny zpět na spotřebitele. Nyní to proplácel stát. A to od minulého října.

„Stát od příštího roku již nebude proplácet poplatky za podporované zdroje energií. Podle odhadů tím dojde k úspoře až 18 miliard korun,“ potvrdil Respektu mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.

Za spotřebitele přitom převzal stát zmíněné platby teprve minulý rok v říjnu jako pomoc v boji proti vysokým cenám energií.

Celkově chce vláda na dotacích ušetřit 54,4 miliardy korun, velká část z nich (20 miliard) se pak bude škrtat právě na ministerstvu průmyslu a obchodu. Otázkou tedy je, zda je to dostatečné systémové zeštíhlení státu, jak dlouhodobě slibují členové vlády. Nyní již například Svaz průmyslu a dopravy kritizuje, že zeštíhlení státu by mohlo být ambicióznější.

Po něm volal i šéf Národního kontrolního úřadu Miroslav Kala, když například v rozhovoru pro Novinky uvedl, že stát rozdává dotace plnými hrstmi na všechny strany, ale vůbec se nezajímá o to, jestli ty prostředky k něčemu jsou, nebo nejsou.

Celkově má vládní konsolidační balíček snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun. Přinese dále zvýšení firemních daní, daně z tabáku, alkoholu a hazardu nebo daně z nemovitosti.