Článek
„Hlavní příčina jsou evropské peníze, což je vlastně jenom posun v čase. Jedná se jenom o cash flow. To znamená, my jsme v roce 2025 investovali do evropských projektů o 40 miliard víc, než jsme stáhli zpátky,“ řekl Novinkám Stanjura.
„Ukazuje se, že Alena Schillerová se nemění. Místo věcné debaty o číslech znovu volí jejich překrucování a politickou zkratku,“ dodal na adresu nynější ministryně v tiskové zprávě.
Peníze z evropských projektů podle něj dostane Česko v následujících měsících. „Je to vlastně v uvozovkách dárek pro Babišovu vládu, těch téměř 41 miliard, protože výdaje jsme dělali my a oni budou inkasovat,“ doplnil Stanjura s tím, že v čerpání evropských peněz je vždy nějaké časové zpoždění.
„To je ten klíčový faktor, protože kdyby to bylo na nule, tak deficit by byl necelých 250 miliard korun a byl by velmi podobný plánovanému deficitu 241 miliard,“ podotkl. Evropské peníze někdy podle něj přispívají ke snížení deficitu, někdy k jeho zvýšení.
Stanjura upozornil také na to, že až se hospodaření státu bude hodnotit z hlediska mezinárodního srovnání, tedy schodek veřejných financí vůči hrubému domácímu produktu. Evropské peníze se nebudou podle unijní metodiky započítávat. „To znamená, že budeme vykazovat 249,9 miliardy jako schodek. To je podle mě reálný schodek,“ řekl.
Kalousek souhlasí
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek mu dal za pravdu. „Zkusme to přesně a korektně: Deficit překročen byl, ale nikoliv o 49 miliard, ale o devět miliard. Čtyřicet miliard je jenom přechodný časový nesoulad mezi čerpáním evropských peněz a jejich předfinancováním,“ uvedl na sociální síti X.
Kalousek poukázal na to, že pro rok 2025 bylo ve vztahu k fondům EU rozpočtováno 154 miliard příjmů a 154 miliard výdajů. „Skutečnost k 31. prosinci 2025 je 131 miliard příjmů a 171 miliard výdajů, rozdíl je 40 miliard. Tento rozdíl se ale v krátkém čase srovná a nelze ho korektně počítat do deficitu,“ vysvětlil.
Skutečný deficit za rok 2025, který navýší zadlužení státu, je tak i podle Kalouska 249,7 miliardy, nikoliv ministerstvem financí oznámených 290,7 miliardy. „I to je neomluvitelné číslo, ale přece jenom méně hrozné než údaj prezentovaný,“ dodal.
Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na tiskové konferenci uvedla, že loňský rozpočet ovlivnilo špatné čerpání peněz z Evropské unie. To, že Česko získalo 130,7 miliardy korun, podle ní představovalo 73 procent očekávané částky. Meziročně se příjmy z EU snížily o 18,4 procenta, uvedla k tomu bez podrobností.
Podle Stanjury jsou fakta jasná. „Vláda Petra Fialy předává veřejné finance v lepším stavu, než v jakém je před čtyřmi lety přebírala od vlády Andreje Babiše a Aleny Schillerové. Odpovědné hospodaření není o dojmech, ale o datech. A ta mluví jasně,“ prohlásil.
Vliv mělo i navýšení investic, říká exministr
Upozornil také, že na investice stát loni vydal rekordních 262,4 miliardy korun. „Když jsme schválili rozpočet, tak bylo 250 miliard investic a nakonec skutečnost je 262 miliard investic. To je o dvanáct miliard víc, než jsme plánovali a dokonce o padesát miliard víc, než byla skutečnost předloni,“ řekl.
Za pozitivní zprávu označil i to, že Česko loni vydalo na obranu 2,02 procenta HDP. Dodržení dvouprocentního cíle vyžaduje od svých členů také Severoatlantická aliance.
Stanjura odmítl kritiku Schillerové a některých ekonomů, že zhoršené hospodaření vlády jde z podstatné části na vrub nerealistickému rozpočtování.
„Realita tuto kritiku potvrdila – výdaje na obnovitelné zdroje byly oproti plánu vyšší o 17,4 miliardy korun, podobně jako v případě regionálního školství byly nakonec vyšší o 9,2 miliardy a sociálních dávek o 6,7 miliardy. Příjmy z emisních povolenek byly oproti plánovanému rozpočtu naopak nižší o 16,3 miliardy korun,“ prohlásil analytik ČSOB Dominik Rusinko.
„Toto byla rizika. Některá z nich se naplnila plně, některá víc, některá méně. Ale díky tomu, že jsme s rozpočtem pracovali, bez vlivu evropských peněz a také bez navýšení investic, které připívají k růstu české ekonomiky, bychom (naplánovaný) deficit zvládli,“ reagoval Stanjura.
