Článek
Zejména opoziční Piráti dávali pozměňovací návrh do souvislosti s aférou kolem miliardového daru v bitcoinech ministerstvu spravedlnosti. Kritizovalo ho i hnutí ANO a SPD.
Pro návrh hlasovalo jen 35 poslanců ODS a TOP 09. Proti bylo 92 zákonodárců, vedle zástupců opozičních hnutí ANO a SPD a také Pirátů byli mezi nimi i koaliční lidovci a Starostové.
Stanjurova a Havránkova úprava měla zrušit horní mez pro osvobození příjmů z prodeje podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem, a také z prodeje cenného papíru nebo kryptoaktiva od daně z příjmů fyzických osob.
Konsolidační balíček z roku 2023 zavedl pro část těchto příjmů časový test pět let a tři roky a také limit 40 milionů korun. Od daně jsou příjmy z prodeje bitcoinů a akcií osvobozeny, pokud je splněno, že celkový hrubý příjem z nich za kalendářní rok nepřesáhne sto tisíc korun. Daňové osvobození se pak týká i kryptoaktiv, která člověk drží už déle než tři roky a zároveň příjmy z takových prodejů spolu s příjmy z cenných papírů a podílů nepřesáhnou 40 milionů ročně. Pokud je příjem vyšší, zdaní se jen ta část, která limit přesahuje.
Časový test měl podle Stanjurova pozměňovacího návrhu zůstat. Pro převod podílu v korporaci, který nepředstavuje cenný papír, platí test pět let. Pro cenné papíry platí doba držení tři roky. Změna měla vstoupit v účinnost k lednu příštího roku.
Stanjura návrh před poslanci popsal tak, že jde o podporu v okamžiku předávání nebo prodeje vlastnictví v dlouhodobě udržovaných společnostech. Návrh podle něj může vést k oživení a odstranění překážek v podnikání na kapitálovém trhu, kdy investoři často své chování na trhu přizpůsobují pravidlům pro zdanění příjmů.
Piráti ale jeho návrh kritizovali a poukazovali přitom na aktuální kauzu bitcoinů, které daroval ministerstvu spravedlnosti muž odsouzený v minulosti mimo jiné za obchod s drogami. Tvrdí přitom, že Stanjurův návrh by takovému pachateli umožnil legalizovat jeho zisk z nelegálních transakcí v bitcoinech.
Stanjura to odmítl a odmítavě se již dříve ve sněmovním sociálním výboru vyjádřil i jeho náměstek Stanislav Kouba. Argumentovali tím, že příjmy z trestné činnosti není možné zdanit, protože stát by je tím podle judikatury zlegalizoval.
Komu by to pomohlo
Podle Pirátů je ale vůbec nepochopitelné, že Stanjura v době bitcoinové aféry navrhuje, aby se prodej bitcoinů a firem, jejichž hodnota se zvýšila o víc než 40 milionů, nedanil. „To by pomohlo několika jednotlivcům ročně. Do této hranice již platí výjimka schválená v konsolidačním balíčku. Stanjurova nulová daň pro bitcoinové miliardáře by byla fackou do tváře běžným lidem, kteří platí daně a odvody jako mourovatí,“ kritizoval šéfa státní kasy předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Podle Radima Fialy z SPD je zarážející, že Stanjura předložil svůj návrh formou poslanecké aktivity poté, co ministerstvo spravedlnosti uzavřelo dohodu o převodu bitcoinů za miliardy s pravomocně odsouzeným Tomášem Jiřikovským, klíčovou postavou bitcoinové kauzy.
„Když je to poslanecká aktivita, tak to nemusí jít do připomínkového řízení. Nikdo se k tomu nevyjadřuje. Protože kdyby to předložil jako vláda a šlo to do připomínkového řízení, tak ti, co by to připomínkovali, by se z toho červenali až kdoví kde, co se to tady vlastně děje v té banánové republice,“ nebral si už ve středu ve Sněmovně servítky Fiala.
Za poslaneckými návrhy je ale často i snaha zákonodárců prosadit prospěšné změny tehdy, kdy Sněmovnu kvůli chybám v legislativě či blížícím se volbám tlačí čas.
Kvůli kauze bitcoinů darovaných státu opozice vyvolala hlasování o nedůvěře vládě. Vláda v něm ale svou pozici uhájila.
