Článek
Jakmile součet všech příjmů z prodeje kryptoměn za rok přesáhne stotisícovou částku, osvobození se uplatní na ta kryptoaktiva, která poplatník drží déle než tři roky a zároveň příjmy z takových prodejů spolu s příjmy z cenných papírů a podílů nepřesáhnou 40 milionů korun ročně. Pokud je příjem vyšší, zdaní se jen ta část, která limit přesahuje.
„Pokud fyzická osoba prodá letos kryptoměny za 95 tisíc korun, příjem je plně osvobozen. Pokud prodá bitcoin po třech letech držby za pět milionů, je rovněž osvobozen, pokud celkové příjmy z prodeje cenných papírů a kryptoměn nepřesáhnou 40 milionů,“ uvedla příklad produktová manažerka NeoTax Nikola Žítková.
Pokud příjem z prodeje kryptoměn není osvobozen, zdaňuje se jako jakýkoliv standardní příjem. Sazba daně je 15 procent, popřípadě 23 procent, která se vztahuje na část daňového základu přesahující za období 36násobek průměrné mzdy. Letos to je částka nad 1 676 052 Kč.
Jak upozornila daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars Gabriel Ivanco, daňové osvobození se nevztahuje na elektronické peněžní tokeny ani na kryptoaktiva, která jsou součástí obchodního majetku.
„Při výpočtu daně si lze odečíst výdaje související s pořízením a prodejem kryptoaktiv, zejména původní pořizovací cenu a náklady spojené s transakcí,“ podotkla Ivanco.
Pro využití časového testu musí investor podle ní být schopen předložit důkazy o tom, že skutečně držel kryptoměnu minimálně tři roky. Například výpis z kryptoměnové burzy, výpis z blockchainu, účtenku z bitcoinmatu nebo smlouvu o koupi kryptoaktiva. „Doporučuje se vést průkaznou evidenci obsahující informace o okamžiku pořízení, pořizovací ceně a případném prodeji,“ dodala.
Nová právní úprava přináší podle Ivanco i některé nejasnosti, zejména v daňovém zákoně chybí přesná definice pojmu kryptoaktiva. „Není tak jasné, jak postupovat při výměně jednoho kryptoaktiva za jiné. Komora daňových poradců proto již připravuje materiál k projednání s Generálním finančním ředitelstvím, který by měl pomoci vyjasnit sporné otázky,“ informovala expertka.
Kdy se daní i jako dar
Pokud člověk obdrží bitcoin jako dar, záleží na tom, od koho dar pochází, jaká je jeho hodnota a zda jde o příležitostné plnění. Pokud dar poskytne osoba blízká, například rodič, partner, sourozenec, strýc, teta, nebo i člověk, se kterým obdarovaný žije alespoň rok ve společné domácnosti, je takový dar zcela osvobozen od daně z příjmů, bez ohledu na jeho hodnotu.
„U darů od ostatních osob ovšem platí, že osvobození lze uplatnit pouze tehdy, pokud jde o příležitostný dar a jeho hodnota od jednoho konkrétního dárce za kalendářní rok nepřesáhne 50 tisíc korun. Pokud není některá z těchto podmínek splněna, stává se příjem zdanitelným a musí být uveden v daňovém přiznání,“ zdůraznila Žítková.
Z té části daru nad limitem 50 tisíc Kč se platí daň z příjmu 15 procent. Pro daňové účely se přitom bitcoin oceňuje podle oceňovacího předpisu ke dni přijetí daru.
„Důležité je, že pokud darovaný bitcoin později prodáte, pro výpočet případné daně z příjmu se jako vaše pořizovací cena použije hodnota, kterou měl bitcoin v době přijetí daru. Tříletá lhůta pro časové osvobození pak začíná běžet od okamžiku, kdy jste dar obdrželi,“ dodala Ivanco.
Vedle daňové povinnosti pak může kvůli přijetí kryptoměny darem vzniknout i oznamovací povinnost. „Pokud hodnota darovaného bitcoinu přesáhne pět milionů korun, jste povinni tuto skutečnost oznámit finančnímu úřadu, i když je dar osvobozen od daně,“ konstatovala generální ředitelka globální platební platformy Confirmo Anna Štrébl.
Oznámení musí obdarovaný podat Finančnímu úřadu do konce lhůty pro podání daňového přiznání. „Musí obsahovat výši příjmu, zákonný důvod osvobození, okolnosti nabytí. Pokud poplatník povinnost nesplní, je následně vyzván k nápravě a mohou mu být uloženy pokuty, od 0,1 procenta až po 15 procent z hodnoty neoznámeného příjmu,“ doplnila Žítková.
