Článek
„Prorůstovost předloženého rozpočtu je podložena především pokračujícím posilováním kapitálových výdajů, klíčových pro budoucí stabilitu ekonomiky,“ sdělil Novinkám mluvčí ministerstva financí Stefan Fous. Jako příklad uvedl Státní fond dopravní infrastruktury, kde jen Ředitelství silnic a dálnic má na investice připraveno více než 81 miliard korun.
Cílem je zajistit pokračování strategických staveb a dopravní dostupnosti. „Považujeme to za nezbytný impuls pro soukromý sektor a dlouhodobý hospodářský růst,“ uvedl Fous.
Právě k tomu jsou prorůstové investice určeny. Přes dočasné zadlužení státu mají vytáhnout ekonomiku výše a časem zvýšit příjmy Česka i jeho občanů.
Většinu výdajů státního rozpočtu navrženého kabinetem Andreje Babiše (ANO) však tvoří běžné, neinvestiční výdaje. Rozpočet je nyní ve Sněmovně, poslanci ho začnou projednávat tento týden. Příjmy státu mají dosáhnout 1,978 bilionu korun, výdaje 2,288 bilionu, schodek má být 310 miliard korun.
V oblasti investic plánuje vláda výdaje 262 miliard, uvedl předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa, který je zároveň makroekonomickým analytikem České spořitelny.
„Platy, důchody, sociální dávky, provozní dotace nebo úroky jsou výdaje, které se týkají současnosti a naši následníci z nich nebudou nic mít. Proto bychom je měli uhradit z našich vlastních, v daném roce vybraných peněz, a neměli je financovat na dluh,“ sdělil Novinkám.
Jedním ze základních znaků mezigeneračně férového rozpočtu podle něj je, že schodek by měl pokrývat nanejvýš investiční výdaje. „Mírně to porušil už návrh Fialovy vlády s navrženými investicemi 272 miliard korun a deficitem o 14 miliard vyšším,“ uvedl Skořepa.
„Návrh Babišovy vlády jde ale mnohem dál. V oblasti investic plánuje 262 miliard, což při deficitu 310 miliard značí život na účet příštích generací za téměř 50 miliard korun,“ podotkl šéf Výboru pro rozpočtové prognózy.
Zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se hájí, že přepracovaný rozpočet s vyšším schodkem je důsledkem nezbytných oprav původního návrhu a stavu veřejných financí. Fialově vládě koaliční politici přičítají ekonomické potíže.
„Ale tak to není,“ oponuje Skořepa. „Fialova vláda jistě udělala řadu přehmatů, přesto předala ekonomiku i veřejné finance ve velmi slušném stavu. A letošní podobu veřejné kasy má Babišova vláda díky pohodlné většině ve Sněmovně ve svých rukou,“ zdůraznil.
Mimořádnou snahu o prorůstové investice v rozpočtu nespatřuje ani hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil. „Česká ekonomika se nachází poblíž svého potenciálu,“ sdělil a varoval před rizikem inflace.
Státní dluh rychle roste
Deficity státního rozpočtu dál zvyšují zadlužení státu. Letos má podle ministerstva financí vzrůst o 313,6 miliardy na téměř čtyři biliony korun. Ekonom a poslanec SPD Miroslav Ševčík ve Sněmovně připomněl, že dluh je klíčový kvůli úrokům, jejichž obsluha má letos stát asi 110 miliard korun.
Ekonom Hradil upozornil, že při vysokých sazbách si stát půjčuje draze a rozpočet podle něj působí spíše expanzivně než konsolidačně. „Namísto snahy o rozpočtovou konsolidaci přichází expanze,“ uvedl s tím, že navrhovaný deficit překračuje zákonný limit o 63 miliard.
Kritizoval také, že návrh vypadá jako reakce na hospodářskou krizi, přestože ekonomika podle odhadů loni vzrostla o 2,5 procenta a letos má přidat další zhruba dvě procenta. „Žádná krize v Česku nepanuje a nikdo – včetně samotného ministerstva financí – ji ani v letošním roce neočekává,“ uvedl Hradil.
Smířlivěji hodnotí rozpočet hlavní ekonom Petr Dufek z Banky Creditas. „Řekl bych, že je v rámci možností i prorůstový,“ řekl Novinkám a ocenil vyšší investice do dopravní infrastruktury, i když podle něj Česku stále chybí klíčová dálniční i železniční spojení.
Podle Dufka je dobře, že se podařilo přesměrovat peníze do dopravní infrastruktury. „Ta má ale ještě hodně daleko k optimu. Stále nám chybí dálniční propojení krajských měst i okolních zemí. Nemluvě o železnici, kde je skluz ještě větší,“ poznamenal.
Opozice naopak kritizuje nové výdaje financované dluhem. Poslankyně Pirátů Vendula Svobodová uvedla, že vláda „přesouvá problémy na další roky“ a navíc podle ní razantně tlumí jiné priority, jako je například zvyšování dostupnosti bydlení.
