Článek
„Česko spolu s dalšími zeměmi vyzývá Evropskou komisi k předložení návrhu na ochranu názvů potravin živočišného původu a poskytnutí podobné ochrany jako mléku a mléčným výrobkům,“ uvádí návrh českého ministerstva zemědělství.
Tradiční názvy by podle zastánců návrhu měly být vyhrazeny jen výrobkům z masa, rostlinné alternativy mohou lidi mást. Ochrana mléčných výrobků platí v unijních státech od roku 2023. Místo rostlinného mléka je rostlinný nápoj, místo jogurt dezert a podobně. Podobná pravidla teď jejich podporovatelé žádají i pro masné výrobky.
„Chránila by spotřebitele před zavádějícími informacemi a předešla roztříštěnosti regulace v Evropské unii,“ uvedl náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek na červnovém jednání Rady ministrů v Lucemburku.
Česko se používání tradičních názvů masných výrobků pro ty rostlinné pokusilo upravit koncem loňského roku. Jenže ministerstvo zemědělství po připomínkách od nápadu couvlo. Francie opatření dokonce zavedla. Zamítl ho však tamní nejvyšší správní soud, k jehož verdiktu se přiklonil i Evropský soudní dvůr. Podle něj by úprava byla možná teprve tehdy, pokud si státy zavedly přesné právní definice daných názvů.
Sjednocení pravidel
„Regulace by mohla podpořit kreativitu v rostlinném průmyslu a umožnit rostlinným produktům vybudovat si svou vlastní silnou identitu na trhu,“ prohlásil mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek. „Namísto vege karbanátku může být ‚zeleňák‘, namísto vege burgeru třeba ‚hrachový medailon‘,“ řekl.
Ministr Výborný ohledně regulace otočil už podruhé. Počátkem letošního roku v reakci na připomínky návrh vyhlášky stáhl a veřejnost i výrobce ubezpečoval, že ministerstvo chráněné názvy zavést nechce. Připomínky měly Úřad vlády, Hospodářská komora či Svaz obchodu a cestovního ruchu. „Nechceme lidem kecat do života. Věřím, že zákazník je svéprávný a ví, co kupuje,“ uzavřel tehdy záležitost Výborný.
Uplynulo pět měsíců a téma je zpátky, navíc na celoevropském fóru. „Cílem byl apel na Evropskou komisi otevřít diskusi ke sjednocení názvů živočišných potravin. Bylo by vhodné, aby k označování produktů přistupovala celá Evropská unie stejně, prospělo by to obchodu i jasnému informování spotřebitelů,“ sdělil mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý Novinkám.
Návrh má podporu
Návrh podpořilo 18 členských zemí v čele s Francií a Itálií, tedy druhou a třetí největší ekonomikou Unie. Připojily se také Irsko, Portugalsko, Rakousko nebo Španělsko.
V Česku má zavedení chráněných názvů příznivce i kritiky. Týden po červnovém zasedání evropské Rady ministrů zaslala koalice výrobců, obchodníků, organizací i profesních svazů Výbornému otevřený dopis s výzvou, aby od návrhu ustoupil. Podle nich nejde o ochranu spotřebitele, ale o tlak zájmové skupiny, který by poškodil inovace, podnikání i jazyk, kterému lidé rozumí.
„Je to přesný opak toho, co vláda dlouhodobě deklaruje jako svůj cíl – snižování zbytečné byrokracie, nezavádění nových nadbytečných regulací a záruku svobodného a férového podnikatelské prostředí. Průzkumy napříč Evropou opakovaně potvrzují, že drtivá většina spotřebitelů se v názvech rostlinných potravin a pokrmů orientuje bez problémů, je na ně zvyklá,“ stojí v dopise.
Dopis podpořila například Asociace hotelů a restaurací ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, České sdružení pro značkové výrobky či firmy Globus a Rohlík.
Zavedení chráněných názvů naopak vítá Potravinářská komora, Svaz zpracovatelů masa či Agrární komora ČR.
„Cílem není omezovat, ale chránit spotřebitele a zaručit jasnost a férovost na trhu s potravinami. Záměrem je skoncovat se zmatkem na pultech, kde spotřebitelé mohou být klamáni názvy, které neodpovídají skutečnému složení,“ řekla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
Komora navíc považuje mnohé rostlinné výrobky za chybně označené jako alternativy. „Mnohem přesnější je termín imitace. Skutečné alternativy by měly nabízet srovnatelné složení a výživovou hodnotu,“ dodal Zemánek.
V Česku se už přejmenoval třeba někdejší tuzemský rum vyráběný z brambor, zatímco ten skutečný musí pocházet z cukrové třtiny. Podobně jako pomazánkové máslo, které dnes zákazníci najdou pod názvem „tradiční pomazánkové“.
