Článek
„Myslíme si, že je velmi důležité, aby pochopili naše digitální společnosti a přehodnotili své digitální předpisy tak, aby byly pro naše velké společnosti přitažlivější,“ citovala BBC Lutnicka. Ten také uvedl, že EU musí vyřešit soudní pře, které podnikla proti americkým technologickým gigantům, včetně Google, Microsoftu a Amazonu.
USA podle ní dlouhodobě tvrdí, že daně z digitálních služeb – které obvykle účtují příjmy ze streamovacích nebo digitálních reklamních společností nad určitou velikost – nespravedlivě cílí na americké firmy.
„Americké firmy byly také nespokojené s evropským zákonem o digitálních trzích, který vstoupil v platnost minulý rok. Cílem bylo zvýšit konkurenci, například nastavit pravidla, která by vyžadovala, aby například Apple zajistil kompatibilitu svých iPhonů se zařízeními jiných značek například u sluchátek,“ dodala BBC.
Lutnickovy komentáře přicházejí v době, kdy se představitelé USA a Evropské unie setkávají v Bruselu, aby projednali stav obchodního rámce, na kterém se obě strany dohodly v červenci.
Tato dohoda stanovila americké celní sazby na evropské produkty na patnácti procentech, což je níže, než hrozilo. A to výměnou za sliby evropských investic a změn, které by umožnily dovézt do Evropy více amerických zemědělských produktů. Na evropský dovoz oceli a hliníku ale USA uvalily padesátiprocentní daň.
Jde o spravedlivý trh, upozorňuje eurokomisařka
„Evropská digitální pravidla nejsou předmětem jednání,“ odmítla Lutnickův požadavek místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberová. „My, Evropané, jsme přijali svá pravidla, abychom zajistili spravedlivé trhy a chránili práva spotřebitelů a zároveň zajistili digitální budoucnost Evropy,“ dodala.
„Tohle není diskriminační. Není to zaměřeno na americké firmy,“ uvedl také eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič.
Americký prezident Donald Trump už dříve označil digitální regulace EU za druh netarifní obchodní bariéry, na kterou mají jeho takzvaná reciproční cla cílit.
