Snazší povolování větrných elektráren: Starostové obcí nejsou nadšení

Celkem sedm větrníků se tyčí na kopci zasahujícím do dvou krajů, Moravskoslezského a Olomouckého. Katastrálně jsou na území čtyř obcí včetně Norberčan či Dvorců. Z místní části obce Norberčany, Staré Libavé, jsou turbíny, na rozdíl od Dvorců, zřetelně viditelné. Větrníky jsou na soukromých pozemcích, obce z nich však profitují.

Třeba Dvorce mají z každého ze čtyř větrníků 100 tisíc korun ročně plus dopad inflace. „Výše odměn je u nás stejná jako u Dvorců, tedy 100 tisíc korun za jeden stroj. Účel peněz je daný dohodou, můžeme je využít pouze na údržbu veřejné zeleně nebo na pořádání kulturně-společenských akcí. Odměny jsou to ale nižší, než se nabízí dnes, a zvýhodněné ceny elektřiny v té době investoři ani nenabízeli,“ uvedl Stanislav Hudáček (Bezp.), starosta Norberčan, pod které spadají tři turbíny.

Obě obce jsou mezi 94 lokalitami vyčleněnými státem. V těchto takzvaných akceleračních zónách půjde stavět větrné elektrárny nebo solární parky snáze než dosud. Ani jedna z obcí však nesouhlasí v plné míře s podobou, jakou navrhuje stát.

Dvorce, než budou cokoliv připomínkovat, chtějí získat minimálně názor svých zastupitelů. „Můžeme například připomínkovat, jak budou větrníky daleko od objektů bydlení a jestli neovlivní nějaká chráněná zvířata. V minulosti se zde například řešil problém krkavců, kteří ale nakonec nebyli důvodem pro zákaz stavby,“ řekl Novinkám Jan Božovský (Bezp.), starosta Dvorců.

Současný počet větrníků podle něj občanům nevadí. Maximální varianta návrhů investorů ovšem počítá s více než desítkou dalších. A to už by podle něj problém byl. „Reálných není více než šest dalších, ale pouze v katastru Rejchartic,“ dodal Božovský s tím, že nové větrníky budou navíc vyšší a větší.

„Při jednání zastupitelstva jsme se jednomyslně shodli, že bychom jednotky dalších strojů akceptovali. Ale rozsah akcelerační oblasti a počet strojů, které by bylo podle návrhu možné v našem katastru umístit, jsou v přímém rozporu s naším záměrem. V této podobě je návrh pro obec absolutně nepřijatelný,“ doplnil Hudáček.

V okrese Olomouc vyrostl první větrný stožár u obce Norberčany v roce 2007. „V té době k nám jezdili turisté podívat se na ten převratný technologický zázrak. Větrníky tehdy nebyly obvyklé. Dnes je samozřejmě situace jiná,“ popsal Novinkám starosta obce Norberčany.

„Návrh představuje oblasti vhodné k výstavbě větrných a fotovoltaických elektráren, nejde ale o konečnou podobu. Naopak tímto krokem teprve začíná proces, ve kterém se budou vyjadřovat kraje, obce, veřejnost i další orgány státní správy,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová v tiskové zprávě.

Česko patří k zemím s nejpomalejším rozvojem větrné energetiky v Evropě, jak vyplývá ze statistik evropské asociace WindEurope. Země zaostává i v podílu větrné energie na celkové produkci elektřiny. Podle dat oborových svazů je na území Česka přes 200 větrných elektráren s výkonem 372 MW. To je zhruba stejně jako je instalovaný výkon největší české vodní elektrárny Orlík.

Kvůli energetické krizi způsobené válkou na Blízkém východě lze ale podle šéfa Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatiha Birola očekávat urychlení rozvoje u obnovitelných zdrojů.

„Nyní se dá skutečně čekat, že současná situace globálně urychlí rozvoj obnovitelných zdrojů energie i jádra. Klíčovým faktorem přitom bude délka konfliktu a dopad na ceny energií,“ řekla Novinkám Štěpánka Filipová, vedoucí tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.