Hlavní obsah

České jádro a plyn naráží na evropská pravidla. Podle Havlíčka jsou nesplnitelná

Česká energetika se má v příštích desetiletích opírat hlavně o jádro, plyn a obnovitelné zdroje. Přechod ale naráží na pravidla Evropské unie, která stanovují přísné podmínky pro nové plynové i jaderné projekty. Podle vlády i energetiků jsou některé z nich v praxi jen těžko splnitelné a mohou brzdit investice do nových elektráren.

Foto: Luboš Pavlíček, ČTK

Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v areálu Jaderné elektrárny Dukovany

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Evropská pravidla pro přechod na zelenou energetiku ohrožují plány Česka na náhradu uhlí plynem a jádrem, podle odborníků jsou podmínky nesplnitelné
  • Investoři do plynových a jaderných zdrojů čelí nejistotě kvůli krátkým termínům pro přechod na vodík a biometan nebo pro získání stavebních povolení
  • Vláda i energetici požadují změnu pravidel, chtějí technologickou neutralitu a realistické termíny, které umožní udržitelný přechod od uhlí k nízkoemisním zdrojům
Článek

Plynové elektrárny mají především nahradit končící uhlí. Evropská pravidla ale říkají, že musí získat stavební povolení do roku 2030 a po roce 2035 by měly spalovat pouze biometan nebo vodík místo zemního plynu. Právě tyto podmínky považují energetici za problematické.

„Plná náhrada zemního plynu vodíkem je úplný nesmysl a ten, kdo toto tvrdí, by si měl zopakovat základní násobilku fyziky nebo energetiky, je to úplný blábol,“ řekl Novinkám ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Sporná pravidla vycházejí z evropské taxonomie, tedy z finančních zásad Evropské unie, které určují, jaké investice lze označit za udržitelné a které projekty tak mohou snadněji získat financování.

Podle energetiků vytvářejí současné podmínky nejistotu pro investory. Pokud by totiž nové elektrárny měly během několika let přejít ze zemního plynu na jiné palivo, výrazně to zvyšuje jejich riziko.

„Dnes je všem expertům jasné, že klíčovým zdrojem pro příští desítky let musejí být vedle jádra obnovitelné zdroje a paroplynové elektrárny. Aktuální evropská pravidla komplikují naše plánované investice,“ řekl Novinkám člen představenstva innogy Blahoslav Němeček. Podle něj by jen málokterý investor riskoval projekt s nejistou návratností.

Většina elektřiny je z jádra a uhlí

V Česku se dnes většina elektřiny vyrábí právě z jádra a uhlí, které se loni podílely na produkci zhruba čtyřmi pětinami. Uhelné elektrárny ale evropské země postupně zavírají kvůli vysokým emisím oxidu uhličitého a dalším škodlivým látkám.

Energetici zároveň upozorňují, že přechod na vodík nebude jednoduchý. Nejlehčí plyn se vyrábí nejčastěji tak, že se pomocí elektřiny rozkládá voda na vodík a kyslík, což je energeticky náročný proces.

Podle Svazu energetiky ČR jsou navíc stanovené termíny pro nové plynové zdroje jen těžko splnitelné. Důvodem jsou dlouhé povolovací procesy i omezená výroba potřebných technologií.

„To jsou fakta, která investoři nemohou ovlivnit, stejně jako samotnou dostupnost vodíku a biometanu v potřebném množství. Dokud se trh v těchto oblastech nerozvine, je používání zemního plynu nevyhnutelné,“ upozornil výkonný ředitel svazu Josef Kotrba.

Chystá se uzavření Počerad

Související témata:
Taxonomie
Michal Macenauer

Výběr článků

Načítám